Praha - Ztratit občanku není nic příjemného. Ztrátu musíme ohlásit na policii a vyřídit si nové doklady. To nás stojí docela dost času a taky nemálo peněz. Horší ale je situace, kdy náš ztracený občanský průkaz někdo zneužije a my se až po mnoha letech dozvíme, že dlužíme několik desítek tisíc korun. Třeba za černou jízdu v tramvaji, které jsme se nikdy nedopustili. Exekutor přesto klepe na dveře. Takových případů v Česku rychle přibývá. Je z takové šlamastyky vůbec cesta ven?
Příběh Václava Fuky začal před šesti lety, v roce 2006, kdy mu ukradli občanský průkaz. Událost řádně nahlásil policii, vyřídil si novou občanku a vše považoval za uzavřené. Teprve před pár měsíci se ale dozvěděl, že je proti němu vedena exekuce na čásku 27 tisíc. A za co? Prý před šesti lety jel načerno tramvají, a protože pokutu nezaplatil, dluh byl předán k vymáhání exekutorovi. Kvůli tomu a také kvůli oněm šesti letům, kdy pan Fuka o dluhu vůbec nevěděl, částka samozřejmě narostla o úroky a další náklady spojené s vymáháním dluhu.
Pan Fuka se samozřejmě ihned začal bránit, nechtěl platit za něco, co nezavinil. Nepomohlo odvolání k soudu, žádost o obnovu řízení ani podání trestního oznámení. „Exekutora to vůbec nezajímá, soudce prý není povinen ověřovat, zda doklad je platný, advokát není povinen odpovědět na náš dopis. A my jsme povinni platit?“ diví se matka pana Fuky Stáňa Fuková, která portál ČT24 na případ upozornila.
Zda má poškozený ještě nějakou šanci na změnu nepříjemného verdiktu, jsme se zeptali právníků. „Exekutor je povinen provádět exekuci podle usnesení o nařízení exekuce a exekutora opravdu nemohou zajímat námitky dlužníka,“ vysvětlil advokát Pavel Nastis.
Podle advokáta pan Fuka pochybil, když měl trvalý pobyt nahlášený na adrese, na které se nezdržoval. Tato zdánlivá maličkost totiž může mít dalekosáhlé následky. „Podle občanského soudního řádu se má za to, že zásilka, například právě předvolání k soudnímu jednání či rozsudek, byla řádně doručena, když byla zaslána na adresu trvalého pobytu, a to i v případě, kdy si adresát zásilku nevyzvedl a o jejím uložení na poště se ani nedozvěděl,“ doplnil advokát.
Z pohledu práva bylo v takovém případě vše řádně doručeno a mohla být nařízena exekuce. A z pohledu pana Fuky? Kdyby se o problému dozvěděl dříve, mohl se v soudním řízení nejspíše účinně bránit. Takhle ale všechna podání k soudu, tedy jeho odvolání i návrh na obnovu řízení, byla podána pozdě a soudu nezbylo nic jiného než je zamítnout. A tak teď panu Fukovi nezbývá než dluh zaplatit, a to přesto, že jej sám nezpůsobil.
Nebo může pan Fuka spoléhat na to, že mu vyjde vstříc věřitel. „Jedinou šancí je jednat s věřitelem, tedy s dopravním podnikem, vysvětlit mu, co se stalo, a dohodnout se na tom, ať věřitel podá návrh na zastavení exekuce,“ doporučil Nastis.
Jenže podobná domluva bude nejspíš velmi obtížná. Jak portálu ČT24 sdělil mluvčí Dopravního podniku Ostrava, kterého se případ pana Fuky týká, byla pohledávka zřejmě již dávno odprodána jiné společnosti, a dopravní podnik tak nemůže do probíhajícího řízení zasáhnout. „Pokud je pohledávka i v současné době vedena u DPO a DPO věc předal soudu a následně po nabytí právní moci dále exekutorovi, nejedná se od té chvíle jen o tarifní přirážku (1 000 Kč) a jízdné, ale i o úroky a náklady zahájeného exekučního řízení, které někdo musí zaplatit,“ dodal mluvčí dopravního podniku Miroslav Albrecht. Jak se tedy zdá, bude muset pan Fuka dluh nakonec zaplatit, a to i když načerno nikdy nejel. A rada dopravního podniku? Pan Fuka měl problém řešit dříve, neměl ho nechat dospět až k exekuci.
Podobných případů, jako je ten pana Fuky, v Česku v poslední době přibývá. Před časem jsme vás informovali o případu pana Martina Koptiše z Prahy. Toho ztráta dokladů a následné soudní spory vyšly na téměř 100 tisíc korun. Pomoc chce nyní hledat u Ústavního soudu.
