Praha - Hudební průmysl ve světě, ale i v Česku musí provést změny, aby přežil. Náklady na odstartování kariéry nových umělců jsou vysoké a k tomu z hlediska celosvětových měřítek klesají zisky z prodeje fyzických nosičů. V Česku se ročně prodají tři miliony hudebních disků, což v praxi znamená, že jedno CD si ročně koupí sotva třetina lidí. Zhruba osmiprocentní pokles je normální světový průměr.
Pozitivním signálem je podle Petry Žikovské z mezinárodní federace hudebního průmyslu nárůst digitálních prodejů, který je přibližně čtyřicetiprocentní, a částečně tak kompenzuje ztráty z prodeje fyzických nosičů. Prodej hudby po internetu se rozděluje do dvou hlavních segmentů. Probíhá jednak prostřednictvím mobilních telefonů a také přes legální servery, které prodávají hudbu v digitální podobě přímo po internetu. První dva takové vznikly v Česku na přelomu let 2006 a 2007.
Současný mezinárodní trend velkých gramofonových firem se pomalu začíná měnit. „Velké firmy začínají fungovat jako agentury umělců tím, že se více podílejí na jejich koncertní činnosti, a snaží se profitovat z merchandisingu. Jejich úloha se tedy mění, ale otázka je, jestli tento model bude do budoucna funkční,“ poznamenává Žikovská.
V době, kdy lze pirátství v oblasti filmu a hudby jenom těžko zničit, by mohl být jedním z vhodných řešení volný přístup k hudbě přes internet za placení plošných koncesionářských poplatků. Zkušenosti v zahraničí už s tím podle Žikovské jsou: „Jedná se o zpřístupnění neomezeného množství hudby bez technických prostředků ochrany za určitý fixní poplatek. Tento model teď zkoušejí ve Španělsku. Všechno je to ale o hledání cest a výsledek je stěží predikovatelný,“ dodává Žikovská.
