Začít, či nezačít podnikat? Toť otázka, kterou si klade stále více žen. Nejsilnějšími motivy pro start bývá možnost uspořádat si pracovní dobu (77 procent dotázaných), být nezávislý na rozhodování ostatních (66 procent) a mít možnost naplno využít své schopnosti (62 procent). Vyplynulo to z výzkumu, který proběhl na přelomu srpna a září mezi 670 ženami, z nichž 278 podniká a 392 nepodniká. Pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR a firmu Ženy ji uskutečnila agentura Ipsos.
Zmíněná část výzkumu – v ní byly dotazovány jen podnikatelky - však také překvapivě ukázala, že nepříliš častou pohnutkou (14 procent) žen k zahájení podnikání byl podnikatelský nápad. Tohoto rizika si všímá i asociace ve svém komentáři k výsledkům. „Znamená to, že ženy jdou o něco více za intuicí, což v důsledku může skončit podnikatelským nezdarem.“
Začínající podnikatelky mají typicky problém s nedostatkem potřebných informací a strachem, že se neuživí. Během podnikání pak více vidí problém v politickém prostředí a obtížném skloubení podnikání s péčí o rodinu.
Za zcela zásadní faktor při rozhodování o oboru podnikání přitom ženy považují možnost skloubit pracovní a rodinný život.
Podnikatelky byly spokojenější
Z dotazování podnikatelek a zaměstnankyň vyplynulo, že podnikatelky jsou se svým způsobem práce mnohem spokojenější (76 procent) než ženy v zaměstnaneckém poměru (38 procent). To potvrzuje také skutečnost, že pouze jedno procento oslovených žen podnikatelek nechce, aby jejich děti v budoucnu podnikaly.
Čísla rovněž ukázala, že se svým příjmem je spokojeno 43 procent podnikatelek, zatímco u zaměstnankyň je to 24 procent. „I to je důvodem, proč v posledních letech zásadně roste počet žen mířících do vlastní firmy,“ soudí podnikatelská asociace.
Při startu podnikání ženy příliš nespoléhají na státní ani evropskou podporu, naopak za rozhodující považují podporu rodiny. Vadí jim nesrozumitelnost všech administrativních povinností, přivítaly by srozumitelný a finančně dostupný informační servis.
Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček k tomu řekl, že „ženy vstupují do podnikání velmi zodpovědně, jejich hlavní motivací není mimořádný úspěch a společenské postavení, ale pragmaticky sledují efekt pro rodinu a vyšší stupeň nezávislosti“.
Poradíme, prodáme
Nejčastějším oborem, ve kterém ženy podnikají, je poskytování poradenských služeb (27 procent dotázaných podnikatelek). Na druhém a třetím místě je práce z domova (administrativa, 17 procent) a multi-level-marketing (Oriflame, Avon, Just a další, 13 procent). Jde tedy často o prodej vlastních výrobků, ať už přes internet nebo off-line. AMSP k tomu uvádí, že „v součtu téměř třetina z žen uvažuje o poradenské činnosti, což ale nekoresponduje s poptávkou na trhu“.
Podnikatelky tak upřednostňují činnosti, kde mají volnější režim, ve smyslu možnosti práce z domova nebo flexibilní práce s ohledem na čas. Polovina žen, které se rozhodly podnikat, míří do oblasti služeb, následuje drobný obchod. Naprosté minimum žen se rozhodlo pro výrobní odvětví, s výjimkou drobné ruční výroby.
Další vzdělávání ano, ale přesně zaměřené
Z výzkumu vyplynulo, že dotázané podnikatelky mají zájem o další vzdělávání, ale pětina z nich preferuje jinou formu než kursy.
Ukázalo se tak, že vzdělávací akce mají smysl a většina z podnikatelek by se jich ráda zúčastnila. Musí však být dobře cílené a za rozumnou cenu. Největší zájem byl o vzdělávání, které „ženu posune nejen jako podnikatelku, ale i jako ženu v dalších životních rolích“ (37 procent dotázaných). Více než třetina pak preferuje vzdělávání o tom, jak oslovit nové zákazníky (33) a jak zlepšit sebeprezentaci (31).
Na opačném konci zájmového spektra pak skončily vzdělávací projekty zaměřené na komunikaci se zákazníky (9 procent), jak exportovat (9) či jak vypracovat podnikatelský projekt (9). Mizivý zájem byl o možnost získat zkušenosti z podnikatelského prostředí (5) a jak založit firmu (2 procenta).
Polovina podnikatelek by do svého dalšího podnikatelského vzdělání byla ochotna vložit nejvíce 5 tisíc korun ročně, 10 procent by se účastnilo pouze kursů zdarma. Podnikatelky, které se kursů již účastnily, celkově investovaly nejčastěji více než 20 tisíc korun.
Podnikatelky málo cílí na děti a seniory
Nejčastější klientelou žen podnikatelek jsou běžní spotřebitelé, ve většině případů ženy. Kromě lidí středního věku jsou to též často mladí lidé a lidé na rodičovské dovolené. „Je zřejmé, že ženy podnikatelky dokáží zaujmout ženy zákaznice. Překvapivě poměrně málo jich uvádí, že jejich cílovým segmentem jsou děti a senioři,“ komentovala tuto část průzkumu podnikatelská asociace.
Ženy sází na doporučení, osobní kontakty a dobrou pověst. Velmi zajímavé je i to, že internetové nástroje a sociální sítě jsou automatickým a nejčastějším nástrojem komunikace. Je zřejmé, že tradiční formy typu reklamy a využívání médií jsou pro ně nákladným a tím i neefektivním způsobem prezentace. Podnikatelky tak nejčastěji k reklamě využívají propagaci na sociálních sítích (46 procent) a propagaci na internetu (21).
V rámci svého podnikání ženy zastávají větší množství funkcí, kromě manažerských se často věnují obsluze zákazníků nebo nákupům.
