Praha – Hlouběji do peněženky budou muset letos sáhnout zejména obyvatelé větších měst a obcí. Rozdíly mezi regiony jsou značné. Nejhůře jsou na tom obyvatelé Tábora, kteří za kubík vody musí vynaložit 106 korun. Lidé v Jaroměři na Náchodsku zaplatí sotva polovic: 48 korun. Navíc cena poroste zřejmě i v dalších letech.
Za vodu si opět většina lidí připlatí
Vodné a stočné v Česku letos meziročně vzrostlo v průměru o dvě až 2,5 procenta, i když růst byl menší než loni, kdy dosáhl okolo tří procent. Na tiskové konferenci to dnes řekl předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák.
Za kubický metr vody obyvatel Česka letos platí v průměru 85 korun. Zdražování vody se však v rámci republiky liší v závislosti na dodavateli. Například největší tuzemská vodárenská společnost, Pražské vodovody a kanalizace, která zásobuje vodou 1,25 milionu obyvatel hlavního města a okolí, zdražila letos vodu o 2,4 procenta. Jejich zákazníci za krychlový metr vody platí 77,65 Kč. Odběratelé Severočeských vodovodů a kanalizací, kterých je více než 1,1 milionu, platí letos za vodu 96,03 Kč, což je téměř o čtyři procenta více než loni.
Naopak nejlépe se mají letos v Českém Krumlově. Tam voda o dvě setiny procenta zlevnila. Je pravdou, že některé vodárny se tento rok rozhodly nezdražovat vůbec. Obyvatelé velkých aglomerací však platí většinou více než ti, kdo bydlí v menších obcích, ale mají za to obecně vodovodní síť v lepším stavu. A to díky investicím, které do obnovy směřují.
Cena vody poroste dál
Cenu pitné vody ovlivňuje o to, z jakého zdroje pochází. Zda z povrchových, či podzemních zdrojů. „Podzemní voda je kvalitnější, obvykle se lépe upravuje a je podstatně levnější,“ řekl Barák. Vodárenské firmy platí státu za odběr jednoho kubíku podzemní vody dvě koruny. Povrchovou vodu nakupují vodárny od jednotlivých státních podniků Povodí. Je dražší a její cena se pohybuje od čtyř do devíti korun za metr krychlový.
GALERIE
videogallery_501788
Cena za vodné a stočné poroste zřejmě i v dalších letech. Podle Melounové ze Sdružení oboru vodovody a kanalizací trend ve výši tři procenta nebude možné do budocna zachovat. Jak uvedla pro Českou televizi, už nyní se připravuje zvýšení poplatků za odběr podzemních vod, ze kterých se vyrábí pitná voda. „Vysoce kvalitní podzemní voda je levná. Připravuje se tak její zvýšení. Nikdo neví nyní o kolik, jestli to bude o sto procent, ale pokud se poplatek zvýší, tak všude tam, kde používají podzemní vodu k výrobě pitné vody, bude nárůst cen větší než je 2,5 až tři procenta,“ vysvětluje Melounová.
Investice do infrastruktury musíme zachovat
Právě investice do infrastruktury podle vodáren výrazně ovlivňují cenu vody. Vodárenské společnosti často upozorňují, že se do ní investuje méně, než je potřeba. Na obnovu vodárenského majetku by podle Bartáka mělo ročně směřovat zhruba 17 miliard korun, v opačném případě může být ohrožena jeho provozuschopnost.
Na cenu vody má vliv zejména to, jak je infrastruktura stará. Tedy kolik prostředků se musí vynakládat na její obnovu nebo výstavbu, třeba v podobně nových čistíren odpadních vod. Podle Miloslavy Melounové ze Sdružení oboru vodovody a kanalizací v Česku máme zastoupenou jak hodně starou infrastrukturu, kterou najdeme zejména v Praze, tak zcela nové vodovodní a kanalizační sítě. Ty jsou naopak v obcích v okolí hlavního města. „Za posledních dvacet let se do obnovy i výstavby hodně vložilo, stav se zlepšil, ale je potřeba tento trend udržet,“ řekla pro Českou televizi.
Dále vysvětluje, že prostředky, které za tímto účelem poskytla v minulých letech EU na zajištění čištění odpadních vod v obcích nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel, směřovaly především na stavby čistíren a kanalizací. Méně investic šlo na rekonstrukce. „Zvedla se tak sice obslužnost obyvatel, ale na druhou stranu, když postavíte čistírnu v obci, která ji neměla, tak je potřeba hradit provozní náklady a ty tvoří cenu pro stočné. Z toho důvodu, ty obce, které si nové čistírny vybudovaly, mají nyní nárůst cen ve stočném,“ dodává.
Organizace jako Transparency International (TI) také opakovaně v minulosti upozornily, že veřejný sektor následkem předchozí privatizace ziskové části vodohospodářských společností přichází o značné prostředky. Právě ty pak chybí na financování potřebné obnovy vodárenské infrastruktury. Současné nastavení smluv se soukromými provozovateli navíc městům a obcím komplikuje přístup k dotacím z Evropské unie.
Povrchová voda je dražší
Roční obrat oboru se podle Baráka pohybuje okolo 27 miliard korun. Více než třetinu odvedou firmy státu ve formě daní a nejrůznějších poplatků. V tuzemsku je tisíce provozovatelů a vlastníků vodárenské infrastruktury. Největší roli však hraje asi dvacet z nich, kteří zásobují ve vodárenství vodou 80 procent odběratelů.
- Průměrná spotřeba vody v Česku loni dosáhla 36 metrů krychlových na obyvatele, což představuje 96 litrů na den.
- Z dlouhodobého hlediska se stále snižuje. Spotřebitel v České republice zaplatí zhruba 3060 Kč za vodné a stočné za jeden rok.
- Při spotřebě okolo sta litrů denně člověk za vodu zaplatí zhruba 8,50 Kč.
- Výdaje za vodu činí v průměru necelých 1,5 procenta rodinných výdajů.
Zdroj : SOVAK
Zatímco v roce 1991 bylo napojeno na vodovod 84 procent populace, loni to bylo téměř 94 procent. Délka kanalizační sítě se za stejné období zdvojnásobila a přesahuje dnes 44 000 kilometrů.
Zdroj: SOVAK