V průměru dostávají středoškoláci jako kapesné 650 korun měsíčně. Jeho výše se mění podle regionu, na víc peněz si přijdou pražští studenti. Z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Rockaway vyplývá, že jim ale peníze nestačí.
Největší část středoškoláků v Česku, skoro čtyřicet procent, dostává do 350 korun. Necelá třetina rodičů dává svým potomkům do 700 korun. Víc než tisícovku dostává každý měsíc jen zhruba každý desátý středoškolák. „Děti od 15 do 19 let dostávají v průměru 650 korun,“ shrnula Veronika Klisná ze společnosti Rockaway.
Jenže pro většinu mladých není částka, kterou jim rodiče měsíčně dávají, dostatečná a přáli by si, aby měli k dispozici víc. „Rodiče by měli pomoct dětem hospodařit s penězi, naučit je rozdělit si peníze na povinné výdaje, na zábavu a něco si odložit i stranou,“ zdůraznila finanční poradkyně Marcela Hrubošová.
Snaží se s penězi vyjít nebo si přivydělávat
Polovina středoškoláků podle průzkumu utrácí tak, aby s penězi vyšla. Dvaadvacet procent uvedlo, že když skutečně potřebují další prostředky, požádají rodinu o peníze navíc. Zhruba čtvrtina z nich se nespoléhá jen na rodiče. Hledají si i brigádu, kde si přivydělají. Zanedbatelné množství zmínilo i variantu, že si peníze zapůjčí od kamaráda.
Rodiče jim kapesné zpravidla dávají jednou měsíčně. Neobvyklé už není ani to, že místo hotovosti do ruky putují peníze mezi bankovními účty a teenageři pak platí kartou. Největší část z kapesného utrácí za jídlo a posezení s přáteli. Zbytek využijí hlavně při nákupu oblečení a elektroniky nebo utrácí za zábavu. Část peněz může snadno spolknout návštěva kina.
Peníze pro vlastní potřebu dostávají často už i mnohem mladší školáci. Odborníci doporučují seznamovat děti s hodnotou peněz už v předškolním věku. Například, aby věděly, že nejsou automaticky v bankomatu.
