Vlaky bývají stále častěji přeplněné. Slevy přilákaly nové cestující a ani přidané vagony nestačí

Nahrávám video
Události: Dopady slev na cestování vlakem
Zdroj: ČT24

Za čtvrtinovou cenu jízdného, která od září platí pro studenty i seniory nad 65 let, jezdí vlakem až čtyřicet procent cestujících. Podle statistik největších dopravců přilákaly slevy na železnici řádově jednotky procent nových pasažérů. ČT mapovala na nejrušnějších nádražích Česka jeden z kritických bodů týdenní dopravy – páteční odpolední špičku.

Jan Zavřel je jedním ze zhruba šesti set tisíc lidí, kteří v pátek jedou domů vlakem. Jsou dvě hodiny odpoledne a v Praze, Brně i Ostravě nastupují další cestující. „Večer to je většinou nacpané, protože jezdí studenti. Občas to určitě potká každého, že stojí v uličkách,“ řekl Zavřel, který se z Brna vrací domů na víkendy.

Podobná situace je i na jihu. Rychlík z Prahy do jižních Čech má sedm vagonů, dva z nich jsou speciálně vypravené kvůli páteční špičce. Ale ani to nestačí, někteří lidé zůstávají stát v uličkách. Například Anna Stoklasová, která jezdí z Prahy jen do Benešova. Za pět let pociťuje největší nával ve vlaku právě nyní.

  • Ministerstvo dopravy dostalo od dopravců v rámci kompenzace slev na jízdném (ve výši 75 procent) za září faktury na 462 milionů korun.
  • Železniční dopravci vyčíslili faktury za zlevněné jízdenky pro žáky, studenty a seniory nad 65 let na 244 milionů korun.
  • Autobusoví dopravci fakturovali za první měsíc fungování slev částku ve výši 218 milionů korun.

V expresu z Ostravy do Prahy sedí všichni. Trasa patří mezi ty nejfrekventovanější. České dráhy tam proto spoje od zářijového zavedení slev pravidelně posilují. „Dneska máme devět vozů, obyčejně jezdíme tak se šesti nebo sedmi,“ řekl vlakvedoucí Lumír Rucký. 

Nárůst je tradičně dvě procenta a další jedno až dvě procenta dělá nárůst vyplývající ze státních slev, uvedl člen představenstva Českých drah Michal Štěpán. „Na nárůst cestujících reagujeme až osmi desítkami vozů,“ dodal. 

Na nápor cestujících reagují i další dopravci. Vozy navíc řadí podle rezervací. Stáří těch, kterými posiluje národní dopravce, je různé – vedle moderních jezdí i vozy 35 let staré. Ty by měly z kolejí zmizet do dvou let.

Řada tratí je přetížených

Růst zájmu o cestování na železnici má i svou druhou stránku. Tratě na některých místech začínají být přetížené a dopravci si na to stěžují. V některých částech země už kvůli tomu mohou jezdit nákladní vlaky jen v noci. Těm osobním se zase stává, že každé menší zpoždění začne okamžitě dál narůstat.

Leckde, jako třeba na trati z Prahy do Kolína, se zkrátily rozestupy mezi osobními vlaky i na deset až patnáct minut. Mezi ně se vejdou často jen rychlíky. A to ještě vše musí jít podle plánu. Vlaky se zpožděním nad 15 minut pak situaci komplikují. Když se u jednoho vlaku vyskytne zpoždění, tak zpoždění od něj naberou i všechny ostatní. 

„Je veřejným tajemstvím, že v okolí velkých aglomerací je infrastruktura na hranici své kapacity,“ říká Štěpán. Toho si je vědomo i ministerstvo dopravy. „Vnímáme, že současné železniční kapacity nestačí. Ve spolupráci se SŽDC proto připravujeme velké množství projektů, které by měly kapacitu navýšit,“ uvedla mluvčí resortu Lenka Rezková. 

Nejvytíženější traťové úseky v Česku
Zdroj: ČT24

Nákladní dopravci nyní po státu hlavně chtějí, aby ulevil aspoň směru ze severu na jih. Na papíře se připravuje zvýšení kapacity tratě z Mostu do Plzně a dál do Domažlic a do Bavorska. Díky tomu by velká část vlaků nemusela přes Prahu.

„Dlouhodobě si na to stěžujeme. Současně s výstavbou vysokorychlostních tratí musí probíhat i výstavba současné konvenční sítě,“ řekl výkonný ředitel sdružení nákladních dopravců ŽESNAD Oldřich Sládek. 

Dvacet let přitom platilo, že tratě se při rekonstrukcích nerozšiřují na víc než na dvě koleje. Až teď začíná první projekt, který se vymyká: rekonstrukce trati mezi pražskými Vršovicemi a Hostivaří, kde budou mít osobní vlaky a rychlíky každý jeden pár kolejí sám pro sebe. Podle dopravců by ale podobných vícekolejných úseků bylo potřeba mnohem víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 53 mminutami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 12 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 21 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
20. 2. 2026
Načítání...