Vlaková pošta třídící zásilky při jízdě skončila před dvaceti lety. Přednost dostala velká centra

Vlaková pošta v Česku dojezdila 29. května 1999. Distribuce zásilek v upravených vagónech umožňujících třídění za jízdy tak skončila po zhruba 150 letech. V době vzniku velkých třídicích center s automatickými linkami už totiž nebyly potřeba. V provozu zůstaly jen vlakové spoje pro běžnou přepravu poštovních zásilek. Historický vlak si teď budou lidé moci prohlédnout v Českých Budějovicích a v Plzni.

Na českém území byly první zásilky přepraveny železnicí už krátce po otevření tratě z Olomouce do Prahy v roce 1845. Dopisy a balíky ovšem tehdy byly přepravovány služebními vagóny dráhy nebo v nákladních vozech. Převratnou novinkou bylo až zavedení speciálních vlakových pošt, což vycházelo z myšlenky třídit zásilky už během jízdy za účelem úspory času. V roce 1837 s tím přišli v Anglii, odkud se vlaková pošta záhy rozšířila do dalších zemí včetně Rakouska.

V tuzemsku byl jejich provoz zahájen 1. srpna 1850 poštou číslo 1 z Vídně do Bohumína, kde bylo napojení dále do Pruska, Francie a Belgie. Do Prahy přijela první vlaková pošta 7. dubna 1851 z Vídně po jízdě dlouhé 16 hodin a 15 minut. Jistého vrcholu dosáhl tento způsob přepravy dopisů v roce 1922, kdy na území Československa fungovalo přes sedm set železničních pošt.

S rozvojem automobilismu se však začala ztrácet především z lokálních tratí, kde vagóny čím dál častěji zastupovala nákladní auta, i když v nich se za jízdy netřídilo. Automobilové pošty v přestavěných autobusech se na silnicích objevily až koncem padesátých let.

Nahrávám video

Přesun od mobilního třídění k velkým kamenným centrům

Po revoluci však mobilní třídění pošty začalo mizet. Ještě v roce 1994 v Česku fungovalo 96 vlakových pošt, 33 automobilových pošt a deset úhrnných železničních přeprav. Výrazná redukce nastala v následujícím roce, kdy byla zrušena většina automobilových přeprav v jižních Čechách.

Tady pracovala elita, byli to lidé, kteří byli zdatní v zeměpise a byli i rychlí na práci. Nemohl tady být nikdo pomalý.
Vladimír Vašků
bývalý vedoucí vlakové pošty

O dva roky později pak byly zrušeny zbylé automobilové distribuce a k tomu 16 vlakových pošt a šest úhrnných železničních přeprav. Posledních 31 vlakových pošt skončilo v roce 1999. Na sousedním Slovensku jejich soumrak nastal o dva roky dříve.

Důvodem ukončení provozu byla postupná centralizace zpracovávání listovních zásilek do velkých třídicích center.

U příležitosti výročí bude vypraven speciální vlak s historickým poštovním vozem, který mimo jiné nabídne výstavu. V pátek vyjede z Prahy do Českých Budějovic, odkud v sobotu dojede do Plzně. 

  • Přeprava zásilek si nacházela cestu do každého nového způsobu dopravy, nevyhnulo se to ani letectví. Už po vzniku Československa zásilky našly místo ve vojenských letadlech, ovšem netýkalo se to čistě soukromé korespondence. Větší rozvoj v tomto směru nabídl vznik Československých aerolinií v roce 1923. První zcela poštovní noční letadlo vzlétlo až v padesátých letech, kdy šlo o reakci na úkol dodat psaní do druhého dne, což tehdejší stav železniční a silniční sítě úplně neumožňoval. Nákladní letadla disponovala vybavením, které umožňovalo zpracovat zásilky během letu. Letadlová pošta ukončila činnost na začátku osmdesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora mladých či rušení poplatků. Vláda představila změny v penzijním spoření

Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Explosia nemusí být prodána ze sta procent, řekl Havlíček

Energetickou skupinu ČEZ zestátňujeme proto, abychom mohli investovat, v případě společnosti Explosia jsme v situaci, že je stát sám voják v poli, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Interview ČT24. Podle něj však Explosia nemusí být prodána ze sta procent. O případný nákup společnosti mají dle něj zájem všechny významné české subjekty, ale i ty zahraniční. Nabídky navíc měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
2. 6. 2026

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
2. 6. 2026
Načítání...