Stát bude zřejmě dostávat větší podíl z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí, které inkasuje od těžebních společností. Klesne naproti tomu podíl, který dostávají obce. Ty by ale měly dostat více peněz z úhrad z dobývacích prostor. Počítá s tím novela horního zákona, kterou schválila sněmovna. Musí ji ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident. V účinnost má vstoupit od 1. ledna příštího roku.
Proti vyššímu podílu poplatků pro stát se stavěly obce, protože nárůst státního zisku půjde na jejich úkor. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Předloha ale zároveň mění způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Úhrada bude vyšší.
Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad.
Obcím má totiž změnu poměru vykompenzovat to, že místo sto korun vzroste poplatek z dobývacího prostoru na tisíc korun za hektar ročně. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. Ministerstvo slibuje, že města díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun.
Výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS) řekl, že pro obce jsou tu „dvě neznámé“. Tedy situace, v nichž by dostaly méně peněz. Jednak zda těžaři nezačnou méně těžit, jednak zda ze svého zisku nebudou odvádět obcím méně než dosud, když budou muset více platit státu. Doposud totiž firmy dávaly peníze na provoz sportovních klubů či kulturních zařízení v regionu. „Nám by se líbilo, kdyby to rozdělení poplatků bylo 50 : 50,“ řekl Jiránek. Svaz měst a obcí proto bude ještě lobbovat za změnu zákona u senátorů.
Sněmovna zároveň neschválila návrhy Michala Kučery (TOP 09 a Starostové), který navrhoval mimo jiné, aby tři čtvrtiny úhrady z povrchové těžby hnědého uhlí připadaly naopak obcím a státu jen čtvrtina. V jiné variantě svého návrhu chtěl, aby 30 procent peněz dostal také kraj. A neprošel ani jiný jeho návrh, kterým chtěl do zákona vložit zákaz těžby břidlicového plynu metodou hydraulického štěpení hornin. Neúspěšně také navrhoval zákaz těžby uhlí metodou podzemního zplynování.
Poplatky za vytěžené nerosty nebude stanovovat zákon, ale vládní nařízení
Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.
Sněmovna na návrh hospodářského výboru schválila pětiletou fixaci poplatků, které těžební společnosti platí za vytěžené nerosty, například uhlí. Vláda by je během uvedené lhůty nemohla zvyšovat. Firmám to má přinést větší jistotu při plánování.
Proti tomuto návrhu ale vystoupili zástupci KDU-ČSL. Například ministr zemědělství Marian Jurečka upozorňoval, že se o tomto návrhu nejednalo na koaliční radě a že tedy není koaličně dohodnutý. Podle něj by omezil vládu v jejím rozhodování. Seznámil se prý s tímto pozměňovacím návrhem až minulý týden, proto mu někteří poslanci vyčítali, že se „pozdě probudil“.
Sněmovna schválila také další návrh výboru, který požadoval, aby stát neplatil z peněz za těžbu důlní záchranáře, ale aby tyto peníze využil přednostně na rekultivace a sanaci škod po starých důlních dílech.
Stát teď provozuje čtyři stanice důlních záchranářů. Podle MPO by měly fungovat stejným způsobem nadále i bez toho, aby jejich financování zajišťovaly peníze z vytěžených nerostů. Platit by se měly přímo ze státního rozpočtu. Kromě státních záchranářů mají povinnost tyto bezpečnostní složky zajišťovat i jednotliví těžaři.
