Praha - Nové větrné elektrárny v Česku neadekvátně zatíží provozovatele přenosových a distribučních sítí. Vyplývá to ze studie Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností. Provozovatelé budou totiž muset postavit rozvodní síť a zajistit náhradní zdroj energie pro případ výpadku větrných elektráren.
Provozní náklady by se mohly podle odhadu sdružení zvýšit až o 6,5 miliardy korun ročně. Výstavba potřebné sítě bude stát dalších 11 miliard korun. Všechny tyto výlohy ponesou provozovatelé distribučních sítí, majitelé větrníků se na nich podílet nebudou, a to i přes fakt, že cena elektřiny dodávané větrnými elektrárnami je dvakrát vyšší než tržní cena energie. Proto by se měli majitelé elektráren podle provozovatelů sítí na nákladech podílet rovněž. „Například by sami zajistili zákazníky, kteří tu elektřinu koupí, zároveň by si zajistili energii pro vykrytí těch rozdílů mezi plánovanou výrobou a skutečnou výrobou,“ navrhl možné řešení generální ředitel společnosti ČEPS Vladimír Tošovský.
Záměr budovat větrné elektrárny i přes náklady, které přinesou, obhajuje Eduard Sequens ze sdružení CALLA, s tím, že náklady na výstavbu sítí nejsou přemrštěné. „Pokud by se u nás budovala nová elektrárna jaderná nebo uhelná, vyžadovalo by to také miliardové náklady,“ zdůraznil v rozhovoru pro ČT24.
Větrné elektrárny mají ale i další nevýhody. První z nich je nemožnost fungování v případě bezvětří. Jejich spolehlivost ale podle odborníků pokulhává i v případě dobrých povětrnostních podmínek. Tento fakt si ověřili loni v listopadu provozovatelé sítí v Německu. Poté, co energetici z bezpečnostních důvodů vyřadili jednu z linek větrníků, došlo k přetížení a následnému výpadku dalších.
Výstavba větrných elektráren v Česku patří mezi priority energetiky. V současné době dodávají do rozvodné sítě přibližně 50 gigawatthodin elektřiny. Již v roce 2010 by ale měly vyprodukovat 1100 gigawatthodin.
Alžběta Musilová
