Verheugen: Lisabonská strategie bude pokračovat i po roce 2010

Praha - Takzvaná Lisabonská strategie, která má z Evropské unie udělat nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku světa, bude v upravené podobě pokračovat i po svém plánovaném konci v roce 2010. Na dnešní tiskové konferenci zástupců členských států EU zodpovědných za tuto strategii to uvedl evropský komisař Günter Verheugen. Diskuze o pokračování se zatím vedou na neformální úrovni, konečné rozhodnutí padne pravděpodobně na jaře 2010.

Strategii schválily členské státy unie v Lisabonu na jaře roku 2000 s desetiletým časovým horizontem do roku 2010. Jejím hlavním smyslem je podpora ekonomického růstu a konkurenceschopnosti EU ve vztahu ke Spojeným státům, ale i Číně nebo Indii. V rámci Lisabonské strategie měla sedmadvacítka odstranit své dlouhodobé slabiny brzdící ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost. To se však unii zatím v plné míře nepodařilo.

„Cílem je, aby Evropa byla hlavní světovou ekonomikou,“ připomněl dnes Verheugen. EU se podle něj musí poučit z předchozích deseti let fungování strategie. Její upravená verze by tak například měla zdůraznit koordinaci požadovaných strukturálních reforem. Dalším důležitým bodem by mělo být stanovení strategických zájmů Evropy, jejich cílem by bylo zajištění spravedlivých podmínek a férové hospodářské soutěže na celém světě.

Günter Verheugen, místopředseda Evropské komise:

„Je nutné zlepšit kvalifikaci a zaměstnatelnost pracovníků. Chceme-li dosáhnout svého cíle a zajistit, aby Evropa byla hlavní světovou ekonomikou, tak k tomu potřebujeme lidi, kteří budou odhodláni zvyšovat svoji kvalifikaci.“

Komisař také upozornil, že v případě pokračování Lisabonské strategie se nezmění její základ. „I když vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, nevzniknou další kompetence Evropské komise v hospodářské oblasti,“ uvedl.

Lisabonská strategie nebo Lisabonská smlouva?

V souvislosti se současnou krizí a krátkodobými opatřeními evropských zemí v boji proti krizi upozornil místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, že tyto kroky nesmí narušit dlouhodobé strukturální reformy obsažené v Lisabonské strategii. Zároveň dodal, že navrhl, aby do budoucna strategie získala více atraktivní název, který by se nepletl s Lisabonskou smlouvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...