Dubna (Rusko) - Na modernizaci Spojeného ústavu jaderných výzkumů (JINR) v ruské Dubně by se měly podílet i české firmy. Česko se na chodu ústavu podílí od jeho vzniku v roce 1956 a nyní se rýsuje šance získat díl z koláče ambiciózních projektů, řazených k vlajkovým lodím ruské i světové vědy. Opačná situace ale může nastat, pokud Praha v rámci šetření seškrtá svůj příspěvek do společného rozpočtu ruskému vědeckém městečku ležícímu asi 130 kilometrů severně od Moskvy.
Rozpočet ústavu jen v letošním roce dosahuje necelých 119 milionů dolarů (zhruba 2,2 miliardy korun). Český podíl pak činí 3,6 milionu dolarů (kolem 66 milionů korun). Nepříjemnou situací ale je, že ústav nyní dohání hubená léta a svůj rozpočet každým rokem zvyšuje o pětinu, zatímco ministerstvo zahraničí, z jehož kapitoly se český příspěvek platí, musí šetřit.
Richard Lednický, český zástupce ředitele ústavu
„Ve hře jsou částky mnohonásobně vyšší než náš příspěvek. Naše firmy mají šanci, ale musejí být konkurenceschopné. Ústav má zájem jen o špičkové technologie a je tu i velká konkurence z USA, Německa či Japonska.“
I díky obřímu synchrofázotronu, ve své době největšímu urychlovači částic na světě, má dubněnský institut na kontě přes čtyřicet objevů na poli jaderné a částicové fyziky. Od začátku se na nich podíleli i Češi. „(Češi) vždycky přicházeli s novými experimenty a velmi aktivně se podíleli na všem, co se tu dělo,“ dokládá ředitel Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně Viktor Matvějev.
Přestože bývá vždy problém s návratností investic do základního výzkumu, zakázky by podle expertů mohly misku vah vychýlit ve prospěch ruského ústavu, jehož přidruženými členy se mezitím staly i Německo, Itálie či Jihoafrická republika. Česko je navíc zemí, která třeba na rozdíl od Německa ve své energetické budoucnosti vsadila na jadernou kartu.
„Chceme maximálně zapojit podniky z členských zemí do našeho sedmiletého plánu, který má udržet ústav ve světové špičce, a proto jsme sem také pozvali přední české firmy,“ ujistil ředitel ústavu Viktor Matvejev. Dvě desítky českých podniků se nyní v Dubně účastní „českých dnů“.
„Působíme tu více než 20 let a dodali jsme už více než stovku různých zařízení,“ přibližuje Pavel Hedbávný z firmy Vakuum Praha. Podle něj české výrobky pomohly vakuum v místních urychlovačích zlepšit „o dva řády“, a tím i kvalitu experimentů. „Tím, že řešíme úlohy na hranici lidských možností, se zdokonaluje naše technologická úroveň. Ale je to i ohromně zajímavá práce a zajímavé finance,“ dodal.
Česko se na chodu ústavu podílí třemi procenty
Český příspěvek ve výši tří procent celkového rozpočtu je třetí nejvyšší po Rusku a Polsku, což dává Česku v Dubně silnější postavení, než má třeba Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Tam sice míří jen jednoprocentní český příspěvek, který je však oproti Dubně zhruba čtyřnásobný.
„CERN je úzce specializované pracoviště, zatímco Dubna nabízí mnohem širší možnosti,“ myslí si Vratislav Chudoba, jeden z 18 Čechů a Češek, kteří v Dubně mezi 1 200 výzkumníky dlouhodobě působí. Podle něj je úroveň srovnatelná, v některých oblastech i vyšší, a zdejší malé výzkumné kolektivy umožňují mít i celkový přehled, zatímco obrovské týmy v Ženevě si vynucují velmi úzké zaměření.
Chudoba přijel do Dubny ještě jako student ČVUT bez znalosti ruštiny, ale na rozdíl od jiných pracovišť na Západě mu ústav poskytl plat a byt. Teď tu v rámci doktorandské práce experimentuje s berylliem. „Tady je určitě výhoda toho, že se pracuje v menších kolektivech než v CERNu,“ dodal.
„Zcela jistě nemáme ani finanční, ani lidské kapacity na to, abychom napínali síly úplně všude. Je třeba se domluvit na státní strategii, co se bude omezenými prostředky podporovat,“ připouští Ivan Wilhelm, náměstek ministra školství a spolupředseda vědecké rady ústavu, kde sám na přelomu 60. a 70. let působil. Dubna má už nejhorší roky za sebou, odehrává se tu výzkum na špičkové úrovni a hlavně čeští vědci tu dostávají oproti jiným světovým pracovištím „nepoměrně větší šance“, dodal.
Podle českého velvyslance Petra Koláře by měl být silným argumentem také zájem mladých českých vědců o Dubnu i v době, kdy je jim svět otevřen: „Věřím, že i u nás je dost rozumných politiků, kteří chápou, že je to investice do budoucnosti. Studená válka už skončila.“
