Brno - Ministři zemědělství Evropské unie dnes na neformálním jednání v Brně projednávají především budoucnost zemědělských dotací po roce 2013. Jde vůbec o první oficiální a rozsáhlou diskusi na toto téma, které by se mohlo v unii stát jedním z největších pro příští roky. V současnosti přitom z unijního rozpočtu do zemědělství putuje téměř polovina prostředků, přičemž dotace už dávno neplní svůj původní záměr, kterým bylo zajištění soběstačnosti evropského společenství. Zástupci Agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky ministry vyzvali k okamžitému zavedení minimálních výkupních cen mléka.
Současná podoba takzvaných přímých plateb se navíc napříč unií značně liší. Platí přitom, že staré členské státy, které do unie vstoupily před rokem 2004, získávají každoročně více než nové členské státy, mezi něž patří i Česká republika. Zatímco tak například Řekové získají na hektar orné půdy zhruba 600 eur (více než 16 tisíc korun), do Lotyšska putuje dokonce méně než 100 eur (téměř 2700 korun).
České předsednictví, které nyní stojí v čele unie, by tuto „nespravedlnost“ rádo změnilo. Otázkou ale zůstává, zda je to vůbec možné, protože hlavní vliv na zemědělskou politiku mají velké státy jako Francie či Německo. Češi však mají jedinečnou příležitost debatu vůbec odstartovat a udat jí svým způsobem tón. Příští rok by pak měly členské země schválit nezávazný dokument o podobě zemědělské politiky po roce 2013, o rok později by měl být hotov již konkrétní legislativní návrh.
Ministr zemědělství Jakub Šebesta:
„Otázkou zůstává, zda současná nerovnoměrnost v přímých platbách mezi jednotlivými regiony je ospravedlnitelná.“
Podle Česka je na čase uvažovat o alternativách systému, který je do značné míry založen na historické zemědělské produkci v jednotlivých členských státech EU a na datech starých řadu let. Evropské unii se sice při velké reformě společné zemědělské politiky v roce 2003 podařilo do značné míry rozrušit vazbu mezi výší dotace a výší produkce, což bylo příčinou vytváření značných přebytků. Některé nedostatky ale nadále přetrvávají. Především pak rozdíl v dotacích mezi starými a novými členskými státy.
Ta je ale daní za vstup do Evropské unie. Paříž si totiž v roce 2002, tedy dva roky před dosud největším rozšířením EU o Česko a dalších devět států, vymohla, že farmáři z nových členských států získají v unii postavení druhořadého člena. Právě nižší dotace pro unijní nováčky byly hlavní podmínkou Francouzů, že budou s rozšířením nakonec souhlasit.
EU se tak tehdy dohodla, že zemědělci z nových členských států po přistoupení v roce 2004 dostanou 25 procent výše přímých plateb ve starých členských státech, v roce 2005 pak 30 procent a v roce 2006 již 35 procent. Od roku 2007, kdy zemědělci dosáhli na 40 procent výše plateb ve starých členských státech, se tento podíl každý rok zvyšuje o deset procent. Plné výše by tento podíl měl dosáhnout právě v roce 2013, po něm by ale měla zemědělská podoba doznat značných změn. Farmáři se tak z plných dotací nemusejí těšit příliš dlouho.
Agrární komory zemí V4 požadují zavedení minimálních cen mléka
Představitelé agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky dnes z Brna vyzvali Evropskou komisi k okamžitému zavedení minimálních cen kravského mléka. Rozhodli se také zúčastnit na celoevropské demonstraci k řešení krize s mlékem, kterou na 22. června do Lucemburku svolala evropská nevládní zemědělská organizace COPA. Novinářům to dnes oznámil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.
Situace v mlékárenském průmyslu je podle Veleby v celé Evropě stejná. „V současné době dostává evropský farmář za litr mléka zhruba 20 eurocentů, což je o 20 až 30 procent méně, než tvoří náklady. Požadavky budeme ladit ještě zítra, je ale nutné stanovit záchrannou cenu,“ řekl Veleba. Pokud pro mléko existují výrobní kvóty, měla by Evropská komise podle něj schválit i cenový strop, za kolik se bude prodávat. Podobně je tomu v Evropě například u kvótované cukrovky nebo bramborového škrobu.
