Ukrajina pozastavila splácení dluhu vůči Rusku. Moskva jí dává 10 dní

Kyjev se rozhodl uvalit na splacení státního dluhu vůči Rusku moratorium – tedy odklad splatnosti. Oznámil to ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk s tím, že dluhopisy ve výši tří miliard dolarů (75 miliard korun), které jsou splatné v neděli 20. prosince, Ukrajina nesplatí. Rusko podle vlastních slov počká deset dní, pak podnikne právní kroky.

Moratorium má platit „do přijetí našich restrukturalizačních návrhů nebo do příslušného soudního rozhodnutí,“ uvedl Jaceňuk a dodal, že Kyjev rovněž zruší i splacení komerčního dluhu vůči ruským bankám v částce 507 milionů dolarů.

Jsme připraveni na právní kroky z ruské strany.
Arsenij Jaceňuk
ukrajinský premiér

Ukrajinské ministerstvo financí se nicméně vyjádřilo vstřícněji a dalo najevo ochotu k jednáním. „Ukrajina zůstává odhodlána vyjednávat v dobré víře o konsensuální restrukturalizaci splatných eurobondů,“ sdělilo ministerstvo.

Restrukturalizace ano, škrtání ne

Ukrajina se letos v říjnu dohodla s většinou věřitelů na restrukturalizaci svého dluhu, která zahrnuje odpis dluhu ve výši 20 procent a prodloužení splatnosti.

3 minuty
Neset: Krok Ukrajiny není standardní, je doslova protiprávní
Zdroj: ČT24

Rusko už od samotného počátku ale restrukturalizaci ukrajinského dluhu kategoricky odmítalo a stále požaduje úplné splacení dluhopisů, protože je nepovažuje za komerční dluh, ale za oficiální státní pomoc, která by měla být splacena. Dluhopisy totiž vydala vláda sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče necelé dva měsíce předtím, než po masových protestech v roce 2014 Janukovyč uprchl z Ukrajiny.

V tomto směru dal Rusku za pravdu i Mezinárodní měnový fond, který potvrdil, že jde skutečně o státní dluh.

MMF nesmí poskytovat pomoc zemím, které neplní své závazky. Tento měsíc však s ohledem na ukrajinský dluh vůči Rusku MMF oznámil, že změní pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím.

Věřitelská země se ale musí snažit jednat o restrukturalizaci tohoto dluhu. Ukrajina tak bude muset překonat mrazivé vztahy s Ruskem a pokusit se o dvoustrannou dohodu o dluhu.

Putinův návrh

V polovině listopadu přišel ruský prezident Vladimir Putin s návrhem restrukturalizace ukrajinské dluhu ne formou seškrtání, ale s rozložením splátky – Kyjev by měl na splacení dluhu další tři roky. Zaplatil by ho ve třech splátkách, z nichž první by se uskutečnila až v příštím roce. Rusko na to ale požaduje západní garance a Ukrajina na nabídku neodpověděla.

Ruský ministr financí Anton Siluanov na začátku prosince prohlásil, že po termínu splatnosti má Ukrajina deset dní na to, aby splatila dluh, nebo aby přistoupila na restrukturalizaci, jak ji navrhl Putin. Pokud tak neučiní, zahájí Moskva proti Kyjevu právní kroky.

A že dojde k žalobě, je podle ekonoma z Vysoké školy obchodní Pavla Neseta více než pravděpodobné, protože krok Kyjeva je nestandardní. „Je to doslova protiprávní,“ dodává Neset s tím, že Rusko může přikročit i k ekonomickému tlaku, tedy k sankcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...