Ukrajina pozastavila splácení dluhu vůči Rusku. Moskva jí dává 10 dní

Kyjev se rozhodl uvalit na splacení státního dluhu vůči Rusku moratorium – tedy odklad splatnosti. Oznámil to ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk s tím, že dluhopisy ve výši tří miliard dolarů (75 miliard korun), které jsou splatné v neděli 20. prosince, Ukrajina nesplatí. Rusko podle vlastních slov počká deset dní, pak podnikne právní kroky.

Moratorium má platit „do přijetí našich restrukturalizačních návrhů nebo do příslušného soudního rozhodnutí,“ uvedl Jaceňuk a dodal, že Kyjev rovněž zruší i splacení komerčního dluhu vůči ruským bankám v částce 507 milionů dolarů.

Jsme připraveni na právní kroky z ruské strany.
Arsenij Jaceňuk
ukrajinský premiér

Ukrajinské ministerstvo financí se nicméně vyjádřilo vstřícněji a dalo najevo ochotu k jednáním. „Ukrajina zůstává odhodlána vyjednávat v dobré víře o konsensuální restrukturalizaci splatných eurobondů,“ sdělilo ministerstvo.

Restrukturalizace ano, škrtání ne

Ukrajina se letos v říjnu dohodla s většinou věřitelů na restrukturalizaci svého dluhu, která zahrnuje odpis dluhu ve výši 20 procent a prodloužení splatnosti.

Nahrávám video

Rusko už od samotného počátku ale restrukturalizaci ukrajinského dluhu kategoricky odmítalo a stále požaduje úplné splacení dluhopisů, protože je nepovažuje za komerční dluh, ale za oficiální státní pomoc, která by měla být splacena. Dluhopisy totiž vydala vláda sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče necelé dva měsíce předtím, než po masových protestech v roce 2014 Janukovyč uprchl z Ukrajiny.

V tomto směru dal Rusku za pravdu i Mezinárodní měnový fond, který potvrdil, že jde skutečně o státní dluh.

MMF nesmí poskytovat pomoc zemím, které neplní své závazky. Tento měsíc však s ohledem na ukrajinský dluh vůči Rusku MMF oznámil, že změní pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím.

Věřitelská země se ale musí snažit jednat o restrukturalizaci tohoto dluhu. Ukrajina tak bude muset překonat mrazivé vztahy s Ruskem a pokusit se o dvoustrannou dohodu o dluhu.

Putinův návrh

V polovině listopadu přišel ruský prezident Vladimir Putin s návrhem restrukturalizace ukrajinské dluhu ne formou seškrtání, ale s rozložením splátky – Kyjev by měl na splacení dluhu další tři roky. Zaplatil by ho ve třech splátkách, z nichž první by se uskutečnila až v příštím roce. Rusko na to ale požaduje západní garance a Ukrajina na nabídku neodpověděla.

Ruský ministr financí Anton Siluanov na začátku prosince prohlásil, že po termínu splatnosti má Ukrajina deset dní na to, aby splatila dluh, nebo aby přistoupila na restrukturalizaci, jak ji navrhl Putin. Pokud tak neučiní, zahájí Moskva proti Kyjevu právní kroky.

A že dojde k žalobě, je podle ekonoma z Vysoké školy obchodní Pavla Neseta více než pravděpodobné, protože krok Kyjeva je nestandardní. „Je to doslova protiprávní,“ dodává Neset s tím, že Rusko může přikročit i k ekonomickému tlaku, tedy k sankcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 10 mminutami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 13 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...