Ukrajina podepsala dohodu o monitorování dodávek, plyn zas může proudit do EU

Kyjev - Krize s dodávkami plynu se zřejmě blíží ke konci, alespoň z pohledu Evropské unie. Ukrajina totiž dnes v noci podepsala dohodu s Ruskem a Evropskou unií, kterou umožňuje monitorování průtoku plynu přes své území z Ruska do Evropy. Český premiér Mirek Topolánek, který z pozice předsednictví EU dohodu včera podepsal s ruským premiérem Vladimirem Putinem, dokument obratem odvezl do Kyjeva a předložil ji k podpisu ukrajinské straně. Jakmile začne monitorovací mechanismus fungovat, budou dodávky ruského plynu přes Ukrajinu obnoveny, slíbil v sobotu odpoledne ruský premiér Vladimir Putin.

Rozmístění členů monitorovacích misí je podle Topolánka otázkou hodin. Než se plyn po obnovení dodávek dostane do evropských zemí, potrvá asi 36 hodin, dodal Topolánek, který jednal s Tymošenkovou asi čtyři hodiny, tedy zhruba stejně dlouho jako v sobotu odpoledne s Putinem.

Dohodu v dnešním prohlášení uvítala Evropská komise. Její šéf José Barroso vyzdvihl roli, kterou Češi při řešení krize hráli. „Děkuji zejména předsednictví rady a premiéru Mirku Topolánkovi za jeho závěrečné úsilí usnadnit dohodu v Kyjevě a Moskvě,“ řekl Barroso.

Nahrávám video
Reportáž Jana Moláčka
Zdroj: ČT24

Topolánek začal o obnovení dodávek jednat v Kyjevě už v pátek, kdy získal ústní souhlas s rozmístěním ruských pozorovatelů na Ukrajině. V sobotu před schůzkou s Putinem naznačil možnost, že se nevrátí domů, dokud se nepodaří dodávky ruského plynu do Evropy obnovit. Po podpisu dohody v Rusku odletěl zpět do Kyjeva, aby ujednání stvrdila i Ukrajina.

Mirek Topolánek, premiér ČR:

„Ukrajina v dané chvíli splnila všechny podmínky, aby Ruská federace mohla začít dodávat plyn do potrubí.“


Český premiér v Rusku zdůraznil, že „musíme udělat vše pro to, aby se podobná krize nemohla opakovat“. Putin po jednání s Topolánkem prohlásil, že nynější krize kolem zásobování evropských zemí plynem svědčí o nutnosti diverzifikace cest ruského plynu do Evropy.


Další postup má Evropská unie zvážit na pondělním jednání ministrů energetiky v Bruselu pod vedením ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Rusko ukončilo transport plynu přes Ukrajinu ve středu, protože se domnívalo, že Ukrajinci spotřebovávali plyn, který je určen pro Evropu.

Evropa čeká na svůj plyn, vlastní spor se ještě potáhne

Situace v některých zemích se stala kritickou. V Bulharsku se i při drastickém úsporném režimu tenčí zásoby plynu. Ukrajina sice uvolnila část svých rezerv, ty ale zatím nedorazily. Třeba metropole Sofie má každý den k dispozici jen asi třetinu své obvyklé spotřeby, přitom tu stále mrzne. Teplárny spalují místo plynu neekologický mazut, pro který byly v dobách socialismu  projektovány.

Slovensko díky půjčkám ze zásob jiných zemí vydrží 15 dnů. Kvůli energetické krizi ale dnes slovenská vláda rozhodla spustit druhý blok jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích, jehož činnost ukončila na Silvestra. Přes Ukrajinu obvykle putuje do Evropy 80 procent ruského plynu, který kryje asi 20 procent evropské spotřeby.

Samotný spor mezi Ruskem a Ukrajinou však stále ještě vyřešený není. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz se totiž stále nedokázala dohodnout s ruským plynárenským gigantem Gazprom na smlouvě o dodávkách plynu pro letošní rok. Plyn proto bude zatím Ukrajinou jen protékat dále na západ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 10 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026
Načítání...