Ukrajina podepsala dohodu o monitorování dodávek, plyn zas může proudit do EU

Kyjev - Krize s dodávkami plynu se zřejmě blíží ke konci, alespoň z pohledu Evropské unie. Ukrajina totiž dnes v noci podepsala dohodu s Ruskem a Evropskou unií, kterou umožňuje monitorování průtoku plynu přes své území z Ruska do Evropy. Český premiér Mirek Topolánek, který z pozice předsednictví EU dohodu včera podepsal s ruským premiérem Vladimirem Putinem, dokument obratem odvezl do Kyjeva a předložil ji k podpisu ukrajinské straně. Jakmile začne monitorovací mechanismus fungovat, budou dodávky ruského plynu přes Ukrajinu obnoveny, slíbil v sobotu odpoledne ruský premiér Vladimir Putin.

Rozmístění členů monitorovacích misí je podle Topolánka otázkou hodin. Než se plyn po obnovení dodávek dostane do evropských zemí, potrvá asi 36 hodin, dodal Topolánek, který jednal s Tymošenkovou asi čtyři hodiny, tedy zhruba stejně dlouho jako v sobotu odpoledne s Putinem.

Dohodu v dnešním prohlášení uvítala Evropská komise. Její šéf José Barroso vyzdvihl roli, kterou Češi při řešení krize hráli. „Děkuji zejména předsednictví rady a premiéru Mirku Topolánkovi za jeho závěrečné úsilí usnadnit dohodu v Kyjevě a Moskvě,“ řekl Barroso.

Nahrávám video
Reportáž Jana Moláčka
Zdroj: ČT24

Topolánek začal o obnovení dodávek jednat v Kyjevě už v pátek, kdy získal ústní souhlas s rozmístěním ruských pozorovatelů na Ukrajině. V sobotu před schůzkou s Putinem naznačil možnost, že se nevrátí domů, dokud se nepodaří dodávky ruského plynu do Evropy obnovit. Po podpisu dohody v Rusku odletěl zpět do Kyjeva, aby ujednání stvrdila i Ukrajina.

Mirek Topolánek, premiér ČR:

„Ukrajina v dané chvíli splnila všechny podmínky, aby Ruská federace mohla začít dodávat plyn do potrubí.“


Český premiér v Rusku zdůraznil, že „musíme udělat vše pro to, aby se podobná krize nemohla opakovat“. Putin po jednání s Topolánkem prohlásil, že nynější krize kolem zásobování evropských zemí plynem svědčí o nutnosti diverzifikace cest ruského plynu do Evropy.


Další postup má Evropská unie zvážit na pondělním jednání ministrů energetiky v Bruselu pod vedením ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Rusko ukončilo transport plynu přes Ukrajinu ve středu, protože se domnívalo, že Ukrajinci spotřebovávali plyn, který je určen pro Evropu.

Evropa čeká na svůj plyn, vlastní spor se ještě potáhne

Situace v některých zemích se stala kritickou. V Bulharsku se i při drastickém úsporném režimu tenčí zásoby plynu. Ukrajina sice uvolnila část svých rezerv, ty ale zatím nedorazily. Třeba metropole Sofie má každý den k dispozici jen asi třetinu své obvyklé spotřeby, přitom tu stále mrzne. Teplárny spalují místo plynu neekologický mazut, pro který byly v dobách socialismu  projektovány.

Slovensko díky půjčkám ze zásob jiných zemí vydrží 15 dnů. Kvůli energetické krizi ale dnes slovenská vláda rozhodla spustit druhý blok jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích, jehož činnost ukončila na Silvestra. Přes Ukrajinu obvykle putuje do Evropy 80 procent ruského plynu, který kryje asi 20 procent evropské spotřeby.

Samotný spor mezi Ruskem a Ukrajinou však stále ještě vyřešený není. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz se totiž stále nedokázala dohodnout s ruským plynárenským gigantem Gazprom na smlouvě o dodávkách plynu pro letošní rok. Plyn proto bude zatím Ukrajinou jen protékat dále na západ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 23 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...