Praha – Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se na dnešním jednání shodli na předdůchodech. Budou se týkat pouze lidí pracujících v namáhavých profesích. Daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele má být 36 tisíc korun ročně. Na tripartitě se mluvilo také o financích na sociální služby. Zástupci tripartity se shodli, že je třeba pracovníkům v sociálních službách zvedat platy. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) nicméně zdůraznil, že se státními dotacemi do této oblasti v příštím roce hýbat nehodlá.
Lidé z náročných profesí budou mít možnost odejít do předdůchodu v 60 letech. Zaměstnavatelé jim za tímto účelem budou přispívat zvýšenou částkou na důchodové připojištění. Část nákladů ale ponese i stát. Daňové zvýhodnění za předdůchody si budou moci zaměstnavatelé podle dnešní dohody uplatnit nákladovou položkou. „Vnímáme pozitivně, že se to takto posunulo do legislativního procesu, a to byl náš cíl,“ podotkl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.
Předdůchody by podle Drábka měly být výhodné především pro zaměstnance, kteří na ně budou mít nárok. „Základním principem ustanovení předdůchodů je, aby v náročných profesích, kde je potřeba nastavit možnost předdůchodu, byl tento systém výhodnější než předčasný odchod do důchodu, který dnes už je v českém právním řádu,“ upozornil ministr. Jak se to provede technicky, ukáží až další analýzy.
Na dnešním jednání tripartity byly předloženy dva návrhy daňového zvýhodnění zaměstnavatelů poskytujících předdůchody. S prvním z nich přišlo ministerstvo financí. To navrhovalo, aby se daňové úlevy u všech lidí zvýšily z 24 tisíc korun ročně na 30 tisíc korun. S tím nesouhlasili zaměstnavatelé ani odbory. Vláda sice na nakonec na odpočet ve výši 36 tisíc korun kývla, Drábek ale zdůraznil, že si přesto nechá propočítat obě varianty.
Pro koho předdůchody budou?
Na tripartitě se dnes diskutovalo také o tom, pro koho budou předdůchody určeny. Vláda navrhovala, že by si firmy stanovovaly okruh lidí, kterých se to bude týkat, po dohodě s odbory v kolektivní smlouvě. To ale vadilo především zaměstnavatelům. Společně s odbory nakonec přišli s návrhem, aby se okruh zaměstnanců s nárokem na předdůchod stanovil přímo v zákoně.
Na předdůchody by tak měli mít nárok zaměstnanci zařazení legislativou do rizikové skupiny tři a čtyři. To jsou například horníci či lidé pracující v nebezpečném, prašném či příliš horkém prostředí. Ve zdravotnictví by se mohly předdůchody týkat například zaměstnanců v laboratořích, kteří pracují s nebezpečnými látkami, jako jsou formaldehydy, nebo zaměstnanců, kteří pracují s laserovými zařízeními.
Zdravotnické odbory nicméně ještě tlačí na rozšíření okruhu osob, pro které budou předdůchody ze zákona určeny. „Za náš odborový svaz bychom uvítali i možnost, kdyby se předdůchody mohly do budoucna rozšířit i na některé další kategorie, ne pouze na ty, které jsou zařazeny ve třetí a čtvrté skupině,“ řekla ČT24 předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Mělo by podle ní jít zejména o zaměstnace pracující na operačních sálech, anesteziologicko-resuscitačních odděleních a rentgenech.
Platy pracovníků v sociálních službách by měly vzrůst
Tripartita se rovněž dnes shodla na tom, že je potřeba sehnat další peníze na platy pracovníků v sociálních službách. „Úroveň platů v sociálních službách je skutečně na nízké úrovni,“ poznamenal Drábek. Shoda ovšem nepanuje v tom, kde peníze na zvýšení platů vzít. Podle odborů by mělo toto zvýšení pokrýt dodatečné peníze ze státního rozpočtu. Vláda nicméně trvá na tom, aby se platy zvyšovaly z vnitřních zdrojů.
Jaromír Drábek
„Považuji za nerealistické, abychom se v současné fiskální situaci snažili o navýšení té částky ze 6,1 miliardy na požadovaných 8,5 miliardy. Chci ale, abychom společně hledali cesty, jak zefektivněním systému dosáhneme prostoru pro navýšení platů a mezd v oblasti sociálních služeb.“
Částku 8,5 miliardy požadovaly pro sociální služby odbory. Poskytovatelé sociálních služeb podle podkladových materiálů požadovali dokonce 10,26 miliardy korun. Odbory kromě toho zdůrazňují, že by přidělování peněz na sociální služby nemělo být politickou hrou. „My bychom chtěli, aby poskytovatelé sociálních služeb měli jistotu a garanci, že finance do sociálních služeb půjdou koncepčně, a aby bylo i dopředu stanoveno, jaké ty částky mají být,“ zdůraznila Žitníková. O tom, jak nastavit systém pro příští rok i do budoucna, bude vláda se sociálními partnery ještě jednat.
