Třináctý plat poskytne letos méně než třetina firem. Příznivá situace je hlavně ve stavebnictví

Na vyplacení třináctých platů a mimořádných odměn bude mít letos peníze výrazně méně zaměstnavatelů než v minulých letech. Analýza Hospodářské komory ukázala, že vyplatit odměny plánovala třetina firem. Šetření ale proběhlo těsně před podzimní vlnou koronaviru, skutečný počet tak bude zřejmě ještě nižší. Loni se odměn dočkalo 60 procent zaměstnanců soukromého sektoru.

Letošní situaci nepříznivě ovlivnily vládní zákazy podnikat, propad tržeb a vyčerpané  finanční rezervy. Šetření proběhlo mezi 743 podniky všech velikostí. 

Na bonusy letos dosáhne nejméně zaměstnanců za pět let. Zaměstnancům je vyplatí hlavně firmy, kterým vláda výrazně neomezila podnikání, jde zejména o stavebnictví. Bonusy vyplatí i některé velké firmy nad 250 zaměstnanců, které měly větší finanční rezervy. Část firem odměny vyplatí ve výplatním termínu v prosinci, část začátkem příštího roku. Záleží i na tom, v jakém odvětví firma působí.

  • Ve firmách, které budou vyplácet bonusy, mohou být však letos odměny vyšší než v předchozích letech, a to mezi 19 tisíci až 39 tisíci korun. Loni se průměrná výše odměny odhadovala na 34 tisíc korun, nejčastěji se pohybovala v pásmu mezi 18 tisíci až 38 tisíci korun. 

Loni třinácté platy nebo mimořádné odměny vyplácel rekordní počet firem. Odměn se dočkalo 60 procent zaměstnanců soukromého sektoru. Počet firem, které bonusy vyplácely, se rok od roku zvyšoval z 39 procent v roce 2016.

Jak firmy vidí pomoc státu

Jedním z důvodů, proč finanční situace firmám neumožňuje odměnit zaměstnance, je podle komory to, že stát firmám nekompenzuje ztráty, popřípadě jen okrajově. V ČR je podpora primárně směřovaná na udržení zaměstnanosti, například program Antivirus transferuje peníze přes podnikatele zaměstnancům. Na jaře program pokrýval mzdové náklady jen částečně, uvedla komora.

I z toho důvodu si podnikatelé skrze státní záruční programy a v bankách museli půjčovat peníze hlavně na vyplacení mezd zaměstnancům a povinné odvody, jak vyplynulo z několika šetření komory v průběhu roku. Vedle toho některé firmy použily půjčené peníze také na pokrytí takzvaných fixních nákladů, tedy na nájemné a další nutné provozní výdaje, jako jsou energie, vodné a stočné, internetové a telefonní připojení nebo pohonné hmoty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 5 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 22 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...