Praha - Ministerstvo financí hodlá zavést třetí sazbu DPH pro léky, knihy a dětskou výživu, nepočítá naopak s jednotnou sazbou ve výši 17,5 procenta, která měla začít platit v roce 2015. Podle ekonoma Jana Švejnara je ale lepší princip jednoduchosti. Tři sazby jsou příliš a velký efekt nepřinesou, řekl v Interview DD. Chyby vidí i v příliš vysoké dani z příjmu, která nemotivuje lidi k práci. Měla by být co nejnižší, říká. Shodu naopak nachází v záměru zavést centrální registr majitelů účtů. Samozřejmostí ale musí být dobře nastavené podmínky, dodává. V otázce ukrajinsko-ruského konfliktu by podle něj ČR neměla vybočovat od postoje Evropy a měla by se přiklonit k sankcím.
Švejnar: Čím nižší daně z příjmu, tím lépe pro ekonomiku
Změny v sazbách nebudou mít velký efekt, říká Švejnar
Ministerstvo financí oznámilo, že neplánuje zavést jednotnou sazbu DPH ve výši 17,5 procenta, která byla schválena v minulosti. Nadále tak bude platit základní 21procentní a snížená 15procentní sazba. Ministr financí Andrej Babiš (hnutí ANO) ale počítá ještě se zavedením třetí sazby pro léky, knihy a dětskou výživu. Podle náměstkyně Simony Hornochové ministerstvo uvažovalo o pětiprocentním zdanění. Ovšem jen v případě léků by tak rozpočet přišel o 7,8 miliardy korun a knih o půl miliardy. Pracovně tak zvažuje 10 procent. U dětské výživy ministerstvo požádalo koaliční partnery o jejich názor. Více ZDE.
Podle Švejnara mají plánované změny ministerstva financí většinou prorůstový charakter. Bude ale podle něj záležet i na tom, do jaké míry se zvýší výběr daní atd. Pozitivum vidí zejména v politice zvýšených přídavků na děti. Problém naopak v nesjednocení daně DPH, jít až na tři sazby je podle něj chyba. „Princip je v jednoduchosti,“ dodává s tím, že ideální je mít jednu sazbu a slabé pak dotovat. Do nižší sazby by dal třeba pitnou vodu, ta se zdaňuje 15 procenty, uvádí. Podle Švejnara ale plánované změny v sazbách nebudou mít velký efekt. „Proto se k tomu nestavím tak kriticky,“ říká s tím, že ovšem vidí zvýšené riziko daňových uniků.
Daň z příjmu by podle Švejnara měla být co nejnižší
Babiš chce od roku 2016 po diskuzi s odbornou veřejností zrušit také koncept superhrubé mzdy a nahradit sedmiprocentní daň pro vysokopříjmové občany druhou sazbou daně. Omezit chce také výdajové paušály osobám samostatně výdělečně činným. Podle Švejnara to podnikatele znevýhodní, na druhou stranu byli dosud zase zvýhodňováni oproti zaměstnancům. „Je to spíš otázka férovosti. Aby jedni nebyli moc zvýhodněni oproti ostatním,“ uvedl Švejnar. Daň by podle něj měla být z celkového příjmu, a navíc co nejnižší. „Současná zátež nemotivuje k práci. Čím nižší daně z příjmu, tím lépe pro ekonomiku,“ říká.
Daňové přiznání
Centrální registr majitelů účtů ANO, otázkou je nastavení podmínek
Ministr financí chce zlepšit výběr daní zavedením centrálního registru s informacemi o majitelích a disponentech účtů. Banky včetně té centrální jsou zdrženlivé, protože stát by měl přístup k citlivým údajům, které chrání bankovní tajemství. Podle Švejnara je určitá registrace dobrá, měla by ale fungovat jen v některých případech. Otázkou navíc podle něj je, zda by do toho měly být zataženy banky. Pokud ano, tak by jí měla být ideálně centrální banka. Podle Švejnara tento systém může výběr daní podstatně zefektivnit. O kolik peněz přichází stát kvůli únikům a špatnému výběru daní, se podle hosta dá říct jen velmi těžko. Odhady hovoří o 100 miliardách ročně, jsou mezi nimi ale velké rozptyly, dodává.
Pozitivní efekt intervencí ještě pocítíme, říká
V otázce intervencí ČNB je Švejnar optimistický. Podle něj začaly ekonomice pomáhat. „Ve střednědobém horizontu bychom měli pocítit pozitivní efekt,“ uvedl. Chybu ale vidí v komunikaci tohoto zásahu ČNB. „Nebylo to dostatečně dobře komunikováno,“ říká. Podle něj měla banka kroky obhájit na příkladech jiných bank a na tom, že koruna sama měla výkyvy vůči euru. Švejnar také v Interview připustil, že se 3/4 ekonomik potýkají s inflací, hyperinflaci by ale neočekával.
EU je finanční pomocí jiným zemím unavená, říká Švejnar
U otázky finanční pomoci Ukrajině Švejnar připomněl, že EU je už unavená pomáháním jiným zemím. Na druhou stranu ukrajinská ekonomika tvoří cca 1 procento ekonomiky EU, objem HDP Ukrajiny za rok je poměrně malé množství vůči EU, uvedl Švejnar. EU zatím příslibila Ukrajině jedenáct miliard eur, země by ale potřebovala na letošek a rok příští 35 miliard v dolarech, takový je požadavek ukrajinského ministra financí. Podle Švejnara bude výsledná pomoc asi něco mezi tím, co je Evropa ochotna poskytnout, a tím, co Ukrajina potřebuje. „Čím víc pomoci budou schopni získat, tím rychleji budou schopni ekonomiku oživit,“ podotkl Švejnar. Zároveň ale poukázal na to, že je téměř jasné, že pomoc bude podmíněna reformami a bude poskytovaná postupně, přičemž využívání peněz bude sledováno.
Eurozóna
Švejnar: ČR by se neměla trhat v přístupu k Rusku
Co se týká přístupu ČR k Rusku, měla by podle Švejnara ČR postupovat v jednotě s ostatními evropskými zeměmi. „Země, jako je ČR, by neměla vybočovat z dobře připraveného celoevropského, případně celosvětového přístupu k Rusku. Není důvod, abychom se trhali. Mohlo by to být kontraproduktivní,“ říká Švejnar. Sankce pro Rusko schvaluje. Aby ale byly efektivní, měly by byt podstatné. Měla by panovat shoda na jejich přípravě i realizaci. Pak budou účinné a efektivní, dodal. Stejně tak by plošně mělo fungovat zmrazení majetku klíčových lidí. Hrozbu poškození české ekonomiky v důsledku toho nevidí. „Náš obchod s Ruskem není zas tak podstatný. Ano, pocítili bychom to, ale není to zas tak zásadní. Například ztráta evropských dotací by pro nás byla mnohem horší,“ dodává.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)