Paříž - Pařížský soud dnes osvobodil banku Société Générale a jejího ředitele Daniela Boutona v případu praní špinavých peněz mezi Francií a Izraelem. Société Générale mimo jiné vlastní českou Komerční banku, které se ale případ netýká. Osvobozena byla i francouzská součást banky Barclays Bank. Vyšetřování se táhlo asi deset let.
V rozsáhlém případu ale byla obviněna a uznána vinou Pákistánská národní banka, která je ve vlastnictví státu, a také francouzská banka Société Marseillaise de Crédit (SMC). Zatímco pákistánská banka musí zaplatit pokutu 200 tisíc eur (asi 5,2 milionu Kč), francouzskému ústavu soud vyměřil pokutu 100 tisíc eur (asi 2,6 milionu Kč).
Uznáni vinnými byli také dva zaměstnanci pákistánské banky, kteří podle agentury AP dostali dvouletý podmíněný trest a povinnost zaplatit pokutu ve výši 20 tisíc eur. S osmiměsíčním podmínečným trestem ale od soudu odešel také jeden z manažerů SMC. Jakou roli tyto dva ústavy v případu sehrály AP neuvedla.
Prokuratura uvedla, že při monitoringu finančních transakcí selhalo hned několik bank. Ty měly sledovat pohyb šeků, které byly vystaveny k účtům ve francouzských bankách, ale propláceny v Izraeli.
Bouton byl soudnímu jednání osobně přítomen. Jakmile padl osvobozující verdikt, budovu soudu však opustil postranním vchodem. Osvobozujícího rozsudku se dočkali i další tři manažeři Société Générale a manažeři banky Barclays France.
„Société Générale byla očištěna, žádného praní špinavých peněz se neúčastnila,“ řekl Boutonův právní zástupce Jean Veil. Soud také rozhodl, že neexistují důkazy, podle nichž Bouton věděl o nezákonném původu peněz, které jeho banka předávala.
Vyšetřování případu začalo v roce 1998
Société Générale byla původně podezřelá, že umožnila legalizovat téměř 32 milionů eur, soud ale uznal argument banky, že respektovala všechna pravidla platná v té době a není zodpovědná za mezery v zákonech.
Vyšetřování případu praní špinavých peněz začalo už v roce 1998, soud se ale případem zabýval až letos od února do července. Verdikt má 835 stran a soud uznal vinnými 104 lidí, zatímco 46 jich osvobodil.
Většina organizátorů praní peněz se skrývá
Největší tresty v trvání čtyř let odnětí svobody a povinnost zaplatit pokutu 100 tisíc eur, soud vyměřil organizátorům podvodu. Většina z nich se ale skrývá.
Případ praní špinavých peněz, tedy legalizace výnosů z trestné činnosti, se týkal pěti sítí podezřelých, z toho čtyři sítě tvořili majitelé obchodů a firmy. Pátá síť se skládala z různých izraelských sdružení. K podvodům docházelo v letech 1996 až 2001 a legalizovaly se při nich hlavně výnosy z krádeží, zpronevěry, daňových úniků a různých podvodů.
