Šlechtová: Česko loni z fondů EU nedočerpalo devět miliard

Praha - Česko loni nedočerpalo z evropských fondů devět miliard korun, informovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Původní odhady přitom varovaly před ztrátou až 23 miliard korun. Ministerstvo však pracovalo i s pesimistickou variantou, podle níž měla Česká republika přijít až o 30 miliard korun. Sama Šlechtová ještě na konci loňského listopadu naznačovala, že by se ztráta mohla dostat pod dvacetimiliardovou hranici. V posledních měsících loňského roku se podle ministryně čerpání výrazně zrychlilo.

„Vzhledem k problémům, se kterými jsme se potýkali, jako bylo například navýšení alokace kvůli devizové intervenci České národní banky nebo nedostatek času na rozdělení prostředků mezi smysluplné projekty, to lze považovat za opravdu mimořádný úspěch pro Českou republiku,“ uvedla Šlechtová.

Nejvíce peněz prý proplatily řídící orgány jednotlivých operačních programů v posledním měsíci loňského roku. Ministerstvo financí tak mohlo poslat Evropské komisi k takzvané certifikaci, tedy zpětnému proplacení, projekty s neobvykle velkým celkovým objemem peněz. „Podařilo se v podstatě od listopadu do prosince předat přes určité systémy ministerstva financí a našeho ministerstva na Evropskou komisi žádosti k proplacení ze strany komise vůči České republice v hodnotě řádově několika miliard,“ řekla Šlechtová. Výrazně se podle ní snížila nedočerpaná částka hlavně u ministerstva životního prostředí.

Ministerstvo také upozornilo, že ani zrychlené čerpání nesníží kvalitu kontrol podpořených projektů a plnění jejich cílů. „Je zde zvýšené riziko nárůstu chybovosti a navazujících finančních oprav, kdy by se prostředky musely vracet. Ty se ale projeví až s ročním odstupem,“ podotkla Olga Letáčková, náměstkyně ministryně, která řídí Národní orgán pro koordinaci.

Přesná částka, kterou se Česku nepodaří za rok 2014 vyčerpat, bude definitivně známa až v polovině letošního roku po finálních jednáních s Evropskou komisí.

Čerpání dotací by měl v budoucnu usnadnit nový monitorovací systém, který podle Šlechtové vše elektronizuje. Vyplňování pro žadatele v něm bude snadnější a potrvá kratší dobu, řekla ministryně. „Přílohy se nemusí dávat fyzicky, všechno nám tam naběhne ze základních registrů, čili osobně zde říkám, že je to opravdu jednodušší,“ dodala.

Česko je z pohledu čerpání evropských peněz nejhorší z celé EU, předloni nedočerpalo 12 miliard korun. MMR odhaduje, že celkem za končící sedmileté programové období Česko nedokáže vyčerpat až 40 miliard korun - celkový objem dotací přesahuje 700 miliard korun. Poslední možnost dočerpat tyto peníze bude v příštím roce.

Pro čerpání evropských dotací v příštích letech plní Česko podmínky EU jen z jedné třetiny, varovala Šlechtová. Chybí zejména některé důležité zákony, ke kterým se Česko zavázalo. Jde zejména o služební zákon nebo zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Všechny předběžné podmínky, k jejichž přijetí se Česko zavázalo v takzvané Dohodě o partnerství, musí platit nejpozději k 1. lednu 2016. Dokud však Česko nepřijme poslední z nich, nepošle k nám Evropská komise v rámci nového programového období ani euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 4 mminutami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 34 mminutami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.