Singer: Za krizí eura stojí nesourodost zemí EU

Praha – Guvernér ČNB Miroslav Singer vidí za krizí eurozóny nejen špatné hospodaření, ale i nesourodost zemí EU. Pro přežití eurozóny jsou podle něj nutné strukturální reformy v okrajových zemích platících eurem, tedy například v Řecku a Portugalsku. Současně s tématem dluhové krize Singer připomněl, že úvahy o přijetí eura v ČR nebudou kvůli stavu zemí platících eurem i stavu tuzemských veřejných financí po několik let aktuální.

Podle Singera mají principy krize eurozóny tři roviny, i když často je zdůrazňována pouze ta třetí, kterou je špatná fiskální politika. Příčiny jsou však hlubší a první z nich je strukturální nesourodost zemí eurozóny a druhou, stejně významnou, je nedostatečný institucionální rámec, dodal. 

„Eurozóna svým fungováním podnítila přehřívání periferních ekonomik a jejich divergenci,“ narážel Singer na problémy Řecka, Portugalska nebo Irska. Tyto a další okrajové země unie, do kterých po otevření obchodních hranic přitékal kapitál, nyní potřebují dramatické strukturální reformy. Pro řešení bude nutné získat podporu nejen v dlužnických zemích, ale také u voličů a institucí v jiných než dlužnických státech. Naopak země jako Německo kapitál ztrácely a docházelo k tomu, že zde nerostla životní úroveň tak, jako tomu bylo před vznikem evropského seskupení. 

Důvody krize eurozóny podle guvernéra ČNB 

  1. strukturální nesourodost
  2. nedostatečný institucionální rámec
  3. špatná fiskální politika 

Evropa podle Singera není optimální měnovou oblastí a eurozóna taktéž ne. Současné dluhové problémy eurozóny přitom nejsou způsobeny samotnou krizí, ale nesourodostí zemí a neschopností vytvořit dlouhodobé podmínky pro růst. „Krize bude zřejmě řešena na úkor rozpočtově spořádaných států,“ dodal. 

Singer: Úvahy o přijetí eura nebudou v ČR několik let aktuální 

Singer dodal, že diskuse o přijetí eura budou aktuální až ve chvíli, kdy bude jasné, jakými pravidly se eurozóna bude řídit. Dosavadní pravidla byla porušována a často neplněna, míní guvernér. 

Miroslav Singer, guvernér ČNB

„Česká ekonomika není na euro připravena. Nebudeme do eurozóny vpuštěni, dokud si nedáme do pořádku rozpočet. A eurozóna zřejmě nebude prozatím pro nikoho příliš lákavá.“ 

Další případný pokles evropské ekonomiky ovlivní podle Singera tuzemskou ekonomiku podobně jako za hospodářské krize v roce 2008 a 2009, především kvůli poklesu zahraničního obchodu. Případná rizika ovšem podle něj zmírní určitý pokrok v konsolidaci veřejných financí. Navíc je tuzemský bankovní sektor v dobré kondici a měl by působit jako tlumič šoků, dodal. V roce 2009 tuzemský hrubý domácí produkt klesl kvůli dopadům celosvětové krize o 4,7 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
před 14 hhodinami

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 19 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
16. 7. 2026

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
16. 7. 2026

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.