Singer: Za krizí eura stojí nesourodost zemí EU

Praha – Guvernér ČNB Miroslav Singer vidí za krizí eurozóny nejen špatné hospodaření, ale i nesourodost zemí EU. Pro přežití eurozóny jsou podle něj nutné strukturální reformy v okrajových zemích platících eurem, tedy například v Řecku a Portugalsku. Současně s tématem dluhové krize Singer připomněl, že úvahy o přijetí eura v ČR nebudou kvůli stavu zemí platících eurem i stavu tuzemských veřejných financí po několik let aktuální.

Podle Singera mají principy krize eurozóny tři roviny, i když často je zdůrazňována pouze ta třetí, kterou je špatná fiskální politika. Příčiny jsou však hlubší a první z nich je strukturální nesourodost zemí eurozóny a druhou, stejně významnou, je nedostatečný institucionální rámec, dodal. 

„Eurozóna svým fungováním podnítila přehřívání periferních ekonomik a jejich divergenci,“ narážel Singer na problémy Řecka, Portugalska nebo Irska. Tyto a další okrajové země unie, do kterých po otevření obchodních hranic přitékal kapitál, nyní potřebují dramatické strukturální reformy. Pro řešení bude nutné získat podporu nejen v dlužnických zemích, ale také u voličů a institucí v jiných než dlužnických státech. Naopak země jako Německo kapitál ztrácely a docházelo k tomu, že zde nerostla životní úroveň tak, jako tomu bylo před vznikem evropského seskupení. 

Důvody krize eurozóny podle guvernéra ČNB 

  1. strukturální nesourodost
  2. nedostatečný institucionální rámec
  3. špatná fiskální politika 

Evropa podle Singera není optimální měnovou oblastí a eurozóna taktéž ne. Současné dluhové problémy eurozóny přitom nejsou způsobeny samotnou krizí, ale nesourodostí zemí a neschopností vytvořit dlouhodobé podmínky pro růst. „Krize bude zřejmě řešena na úkor rozpočtově spořádaných států,“ dodal. 

Singer: Úvahy o přijetí eura nebudou v ČR několik let aktuální 

Singer dodal, že diskuse o přijetí eura budou aktuální až ve chvíli, kdy bude jasné, jakými pravidly se eurozóna bude řídit. Dosavadní pravidla byla porušována a často neplněna, míní guvernér. 

Miroslav Singer, guvernér ČNB

„Česká ekonomika není na euro připravena. Nebudeme do eurozóny vpuštěni, dokud si nedáme do pořádku rozpočet. A eurozóna zřejmě nebude prozatím pro nikoho příliš lákavá.“ 

Další případný pokles evropské ekonomiky ovlivní podle Singera tuzemskou ekonomiku podobně jako za hospodářské krize v roce 2008 a 2009, především kvůli poklesu zahraničního obchodu. Případná rizika ovšem podle něj zmírní určitý pokrok v konsolidaci veřejných financí. Navíc je tuzemský bankovní sektor v dobré kondici a měl by působit jako tlumič šoků, dodal. V roce 2009 tuzemský hrubý domácí produkt klesl kvůli dopadům celosvětové krize o 4,7 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřibývá okamžitých plateb, tvoří polovinu převodů

Už každý druhý převod peněz udělají banky v Česku okamžitě. Poslané finance se tak na účet připíšou ihned – i o svátcích, víkendech nebo v noci. Naučili se to využívat i drobní podnikatelé. A to formou platby přes QR kód, neboť peníze od zákazníka se jim na kontě objeví bez prodlení. Okamžité převody už v tuzemsku nabízejí všechny velké banky.
před 4 hhodinami

Firmy v EU musí za pár dní začít označovat obsah vytvořený AI

Od neděle 2. srpna platí povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem umělé inteligence (AI). Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí AI, musí firmy jasně označit jako uměle vytvořené, informovala Evropská komise (EK).
před 7 hhodinami

Schodek rozpočtu bude příští rok významně pod 400 miliard korun, řekl Babiš

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP. Schillerová po schůzce řekla, že přesnější odhad deficitu bude možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Johnson & Johnson zaplatí za urovnání desítek tisíc žalob miliardy dolarů

Americká společnost Johnson & Johnson zaplatí přibližně 5,5 miliardy dolarů (117 miliard korun) za urovnání desítek tisíc žalob, podle nichž její dětský zásyp a další výrobky obsahující mastek způsobují rakovinu vaječníků. Jde o přelomovou dohodu, která by mohla ukončit vleklý právní spor provázející firmu už více než deset let, napsala agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Nehorázné, tepe ODS výběr šéfa pražského letiště. Schillerová: Je to profesionál

Vláda a opoziční ODS jsou ve sporu kvůli pražskému letišti. Do výběrového řízení na nového šéfa se podle ministerstva financí přihlásilo devět lidí, šest z nich dostalo pozvánku na pohovor. Opozice zpochybňuje průběh tendru i profesní minulost vítěze Radomíra Lašáka. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) jeho nominaci vidí naopak jako příležitost k rozvoji.
před 17 hhodinami

Česko nepřijde o žádné finance, tvrdí Juchelka o kauze se střetem zájmů

Česko nepřijde o žádné peníze z evropských fondů, tvrdí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). V Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč, to uvedl v souvislosti s kauzou možného střetu zájmů své bývalé poradkyně Alexandry Semancové. Ministerstvo kvůli tomu nebude předkládat k proplacení Evropské unii šest projektů z Národního plánu obnovy (NPO) a Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+).
27. 7. 2026Aktualizováno27. 7. 2026

VideoObávám se závislosti na USA nebo Číně, říká zmocněnec pro AI Kačena

„Moje obava je, že zůstaneme skanzenem, který nedokáže umělou inteligenci správně uchopit,“ řekl na ČT24 vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena. To by mohlo vést k závislosti na Spojených státech amerických nebo na Číně, sdělil. Evropští premiéři a prezidenti plánují na podzim vůbec poprvé jednat o umělé inteligenci jako o samostatném tématu. Podle Kačeny je důležité, aby hovořili o tom, jak dohnat ztrátu. Dodal, že regulaci AI je třeba flexibilně přizpůsobovat jejímu vývoji.
27. 7. 2026

Vláda zmenšila plochu pro výstavbu větrných elektráren

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
27. 7. 2026Aktualizováno27. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.