Šéf firmy ve Švýcarsku si ročně přijde i na 20 milionů korun

Praha - Generální ředitelé pracující ve Švýcarsku, Španělsku a Itálii jsou nejlépe placenými manažery v Evropě. Ve švýcarských kantonech jejich průměrný roční příjem přesahuje 832 tisíc eur (v přepočtu 20 milionů korun). Ve Španělsku je to téměř 737 tisíc eur (17,7 milionu korun) a v Itálii bezmála 723 tisíc (17,3 milionu korun). Do průzkumu se zapojilo téměř dva a půl tisíce manažerů z 880 mezinárodních firem.

Nejvyšší základní roční mzdu dostávají generální ředitelé z Dánska a v průměru dosahuje téměř 318 tisíc eur (7,6 milionu korun). V těsném závěsu následuje Švýcarsko a po něm Itálie. V té se však manažeři se základní mzdou v průměru nedostanou přes 300 tisíc eur (7,1 milionu korun).

Mercer v průzkumu zjišťoval nejen výši základní mzdy, ale i objem krátkodobých bonusů (vyplácených do jednoho roku) a dlouhodobých bonusů, aby výsledná data věrohodně zachytila vliv struktury odměňování na celkové příjmy manažerů. „V mnoha zemích mají top manažeři relativně vysoké základní mzdy, ale ve srovnání s konkurenty z dalších zemí mají celkově nižší příjmy při započítání krátkodobých a dlouhodobých bonusů,“ vysvětlil partner Merceru pro odměňování top manažerů Mark Hoble.

Nejvyšší bonusy dostanou manažeři ve Španělsku a Švýcarsku

Především Španělsko dostaly v celkovém hodnocení do první trojky vysoké odměny. Právě španělské firmy totiž dávají svým šéfům nejvyšší krátkodobé bonusy ze všech hodnocených zemí. V průměru se pohybují kolem 350 tisíc eur (8,4 milionu korun) ročně. Nejvyšší dlouhodobé bonusy pak dostávají generální ředitelé ve Švýcarsku.

Používání dlouhodobých bonusů se v rámci Evropy podstatně liší. Ve Velké Británii, Finsku, Nizozemsku a ve Španělsku jsou nejčastější formou výkonnostně orientované bonusy. V Norsku jsou nejrozšířenější dlouhodobé bonusy, založené na délce zaměstnání a v Portugalsku a Švédsku vyplácení dlouhodobých bonusů peněžní formou. V Dánsku, Francii, Německu, Irsku a Itálii jsou nejpopulárnějším nástrojem akciové opce, tedy právo nakoupit akcie za stanovenou cenu.

Mzdy manažerů už začínají růst

Z doplňkových dat průzkumu rovněž vyplynulo, že již končí období, po které firmy nechtěly s výší mezd v důsledku krize hýbat a objevují se první navýšení stávajícího balíčku odměňování. V roce 2009 celkem 48 procent společností zmrazilo mzdy top managementu. Na základě vzrůstajícího optimismu na trhu jejich podíl v roce 2010 klesl na 18 procent.

Průzkum společnosti Mercer nezahrnoval Českou republiku. Časopis Týden však v lednu 2010 napsal, že v roce 2008 byl nejlépe placeným manažerem v České republice předseda představenstva těžařské společnosti New World Resources Miklos Salamon s ročním příjmem 210 milionů korun. Druhé místo v žebříčku patřilo řediteli těžební OKD Klausi Dieterovi Beckovi, který si v přepočtu vydělal 193 milionů Kč. Na třetím místě byl šéf elektrárenského gigantu ČEZ Martin Roman, jehož plat s uplatněním opcí, jejichž výnos je rozpočten na jeden rok, činil 100 až 120 milionů korun. Právě akciové opce tvoří u všech tří nejlépe placených manažerů hlavní část odměn.

  • Stoeurové bankovky autor: Tomáš Benedikovič, zdroj: ISIFA/SME http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2324/232395.jpg
  • Manažeři autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1404/140386.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 5 mminutami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 18 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 19 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 20 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 23 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...