Brusel - Jedním z návrhů společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2013 je i povinné „ozelenění“. Podle návrhu by část zemědělské půdy nesměla být využívána pro pěstování zemědělských plodin. Tuzemští zemědělci by na to mohli doplatit větší byrokracií i zbytečnými náklady.
Sedm procent zemědělské půdy má tvořit zeleň
Místo obilí nebo řepky zelená tráva, a to nejméně na sedmi procentech zemědělské půdy - taková je představa Evropské komise. Českým zemědělcům se ale plán vůbec nezamlouvá. Přichází totiž v době, kdy se na evropském poli zvyšují požadavky na dostatek kvalitních potravin. „Tatáž Evropská unie říká, že je potřeba zvyšovat výrobu energií z obnovitelných zdrojů, tyto priority jdou přímo proti sobě,“ upozorňuje agrární analytik Petr Havel.
Závazek Evropské unie zní jasně: dvacet procent energie čerpat do roku 2020 z obnovitelných zdrojů, kde právě půda hraje nezastupitelnou roli. Jenže stejná strategie chce zároveň zachovávat pastviny a rozšiřovat zeleň. „Ta politika nejde směrem ke konkurenceschopnosti, ale spíš k vedlejším dopadům jako údržba krajiny,“ podotkl tajemník Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Zemědělství
Je to byrokracie, brání se zemědělci
Přestože by povinným vyčleněním půdy z hospodaření Česko podle analytiků nijak neutrpělo, zemědělci se bouří proti zvyšování administrativy a navíc se bojí, že by ozelenění musely země platit z národních rozpočtů.
První verzi návrhu Společné zemědělské politiky po roce 2013 chce Evropská komise zveřejnit 12. října.
Reportáž Veroniky Markové (zdroj: ČT24)