Stát hledá řešení, jak pokrýt celou republiku vysokorychlostním internetem. Nedostatečné připojení je totiž podle ministerstva zemědělství také jedním z důvodů vylidňování venkova. Z evropských fondů přitom poskytovatelé mohou na tyto investice do konce září žádat o 11,5 miliardy korun, zatím ale není zájem. Cílem jsou takzvaná bílá místa, kde je bez přípojky k rychlému internetu více než polovina budov.
Rychlý internet i pro venkov. Stát se snaží dostat dobré připojení i na „bílá místa“
Události ČT: Peníze na rychlý internet pro venkov (zdroj: ČT24)
Ve Středočeském kraji je bez vysokorychlostního internetu skoro 60 tisíc lidí. Žijí v místech, kde chybí potřebná infrastruktura. Jde o odlehlé obce a osady například na Mladoboleslavsku nebo Kolínsku, kam se zavedení rychlého internetu zatím neplánovalo.
Krajský radní pro regionální rozvoj Věslav Michalik (STAN) míní, že dobré připojení na internet je klíčovou záležitostí pro další rozvoj kraje, podobně jako v historii umožnila rozmach průmyslu výstavba železnic.
V celé republice přitom má potíže s přístupem k internetu minimálně dalších sto tisíc lidí. „Na základě poznatků z praxe jsem otevřel jednání, zdali když například děláme investice do vodovodů a kanalizací, by mohl být také položen optický kabel,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podobný přístup navrhuje i Michalik.
O miliardy z dotací zatím není zájem
Už v červnu také vláda zaúkolovala ministra průmyslu, aby zjistil další možnosti podpory. Kromě druhého kola současné miliardové dotační výzvy z evropských fondů ale nic dalšího neplánuje.
„Zatím nemáme přihlášeného žádného zájemce, ale z naší zkušenosti vyplývá, že při projektech tohoto rozsahu a obtížnosti zájemci podávají přihlášky až s blížícím se koncem,“ uvedl mluvčí ministerstvo průmyslu a obchodu František Kotrba.
Podle firem, na které výzva míří, ale evropské peníze nejspíš zůstanou nevyužité. „Je tam velké riziko, do konce dotačního období zbývají dva roky,“ podotkl prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu Jakub Rejzek. „Je příliš krátké období na příliš velký objem investičních prostředků,“ dodal.
Potíže může přinést také stížnost největšího tuzemského vlastníka telekomunikačních sítí CETIN a operátorů sdružených v ISP Allianci, kterou směřovali na Evropskou komisi kvůli vypsané dotační výzvě. Podle firem může jít o nedovolenou podporu a není tak jisté, zda případní žadatelé dotaci nakonec obdrží. EK podle informací ČTK již začala program prověřovat a zaslala dotazy ministerstvu průmyslu.
ISP Alliance podle mluvčího Rostislava Kocmana kritizuje zejména fakt, že mapy takzvaných bílých míst, ve kterých je bez přípojky k rychlému internetu polovina a více budov a na jejichž pokrytí je možné dotace čerpat, vycházejí z dat za rok 2015, ale stavět se začne nejdříve v roce 2018. Mezitím bylo postaveno několik tisíc přípojek, které nebyly v mapách zaneseny, takže dotacemi mohou být tyto investice ohroženy.