Česká republika měla ke konci července smluvně zajištěnou zhruba třetinu evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o téměř dvě stě miliard korun z celkově přidělených 593,1 miliardy korun, potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To by chtělo mít do konce roku smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz. Jak potvrdila webu ČT24 ministryně Karla Šlechtová, Česko je nyní ve srovnání s ostatními zeměmi V4 na druhém místě co do peněz, o které požádali.
Přiklepnutých 199,2 miliard korun, které činí 33,6 procent evropských dotací, co jsou Česku k dispozici, nemusí být sice ještě fyzicky u příjemce, ale ti již mají v ruce doklad, že peníze dostanou, uvedla náměstkyně MMR Olga Letáčková. V červenci přibylo do smluvně zajištěných peněz 6,5 miliardy korun, v letošním roce ze všech měsíců nejméně. Nejúspěšnější byl březen s částkou 34,3 miliardy korun. Letos od začátku roku tak Česko vyčerpalo 112,6 miliardy korun, což je více než za celý rok 2016.
Podle MMR je však v posledních měsících zřetelný nárůst počtu schválených projektů, což přinese pozitivní růst i v množství skutečně proplacených peněz v dalších měsících.
Z jednotlivých operačních programů je na tom nejlépe program Zaměstnanost, který dosahuje nejvyšší podíl „přiklepnutých“ prostředků vzhledem k jejich celkovému objemu. Má již smluvně zajištěno 65 procent z přidělených 56 miliard korun. Naopak nejhůře čerpá operační program Praha – pól růstu, s vyčerpanými 14,5 procenty. Program má podpořit například výzkum, technologický rozvoj a inovace nebo boj proti chudobě.
Nejlépe si vedou Maďaři
Každopádně MMR sleduje vývoj čerpání fondů i ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky. Podle ministryně Šlechtové si nejlépe vedou Maďaři. Z celkového balíku k 30. červnu 2017 „přiklepli“ víc než polovinu peněz (66 procent), z toho zhruba polovinu skutečně proplatili. Česká republika je pak podle ní na druhém místě ze zemí V4 v objemu prostředků, o které již mohou žadatelé žádat v rámci výzev, a rovněž tak v objemu prostředků, o které žadatelé již požádali. „Ve schválených a proplacených prostředcích jsme pak na 3. místě, avšak v posledních měsících už jen v těsném závěsu za Polskem,“ dodává Šlechtová.
V některých oblastech však stále chybí dostek kvalitních a připravených projektů, míní ministerstvo, a podle Šlechtové je na řídicích orgánech, aby případně upravily parametry výzev. Však také podle ní MMR – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) ve spolupráci s jednotlivými řídicími orgány, ministerstvy a Magistrátem hl. m. Prahy, které řídí jednotlivé programy, hodnotí jednotlivé programy v rámci takzvaného hodnocení rizikovosti programů a následně navrhuje konkrétní opatření a pravidelně je předkládá na jednání vlády.
V případě předchozího roku tak bylo například navrženo více než sto opatření, například zjednodušení pravidel u některých programů a výzev nebo využívání vratné formy dotací – tak zvaných finančních nástrojů. Pro rok 2017 stanovil MMR-NOK navazující opatření, kdy do konce roku 2017 musí řídicí orgány programů vykázat ve stavu „přiklepnuté“ prostředky na konkrétních schválených projektech alespoň 40 % prostředků, které má daný program k dispozici.
Analytici oslovení webem však upozorňují, že zatím jde hlavně o smluvní zajištění peněz, ale ne přímo o čerpání. To však zabere další porci administrativy, která potřebuje čas.
„Obecně nepovažujeme za až tak velký problém, že by se v budoucnu nepovedlo vyčerpat veškeré peníze z fondů EU, které jsou k dispozici. Už proto, že čerpání peněz z fondů je spojeno se spolufinancováním. Za velmi nešťastné ale naopak považujeme snahu dočerpat peníze z fondů na poslední chvíli. To pak vede k tomu, že mohou být podpořeny projekty, které jsou jednoznačně ekonomicky neefektivní,“ konstatuje analytik Next Finace Jiří Cihlář.
O dotace na internet není zatím zájem
Situace je ale i taková, že odotaci z celkového objemu 11,5 miliardy korun na budování vysokorychlostních přípojek se po více než třech měsících nepřihlásila ani jedna firma. Důvodem jsou podle zástupců telekomunikačních společností složité podmínky i nejistota úspěchu žádosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které výzvu vypsalo, čeká nabídky až k 26. září. Na základě úspěchu první vlny by mělo ministerstvo vypsat výzvu na využití zbytku peněz.
„U kolových výzev se obecně čeká co nejdéle, protože není důvod podávat dříve. Domníváme se, že rozhodne až září,“ řekl Kryštof Čeřovský z tiskového oddělení MPO. MMR souhlasí s tím, že u kolových výzev, kdy jsou předložené projekty hodnoceny na základě soutěže až teprve po uzavření výzvy pro předkládání žádostí, není v tuto chvíli možné hodnotit zájem ze strany žadatelů. „V případě kolových výzev je častým jevem, že potenciální žadatelé začnou zpracovávat a podávat žádosti až těsně před ukončením termínu pro příjem žádostí, “ potvrzuje MMR.
Odborné asociace však už dlouho upozorňují, že podmínky pro dotaci jsou nejasné, intervenční oblasti špatné a že žadatelé nemají právní jistotu, že dotaci nakonec dostanou. „Některé firmy si stěžují u Evropské komise, která může čerpání zastavit. Tato situace může potenciální žadatele vést k tomu, že radši žádost nepodají,“ dodal.
Stěžoval si tak již největší tuzemský vlastník telekomunikačních sítí CETIN a operátoři sdružení v ISP Allianci. Ministerstvo podle mluvčího Františka Kotrby stížnost obdrželo a připravuje stanovisko. „Zatím se k ní nebudeme vyjadřovat,“ řekl. „CETIN podal stížnost z důvodu vážných pochybností, zda výzva není v rozporu s obecnými pravidly EK pro veřejnou podporu. Chceme, aby tato otázka byla vyjasněna, protože máme za to, že současné znění má takové nedostatky, že nikdy nedojde k proplacení přislíbených dotací,“ řekla mluvčí CETIN Tereza Gáliková.
ISP Alliance podle mluvčího Rostislava Kocmana kritizuje zejména fakt, že mapy tzv. bílých míst, na jejichž pokrytí je možné dotace čerpat, vycházejí z dat za rok 2015, ale stavět se začne nejdříve v roce 2018. Mezitím bylo postaveno několik tisíc přípojek, které nebyly v mapách zaneseny, takže dotacemi mohou být tyto investice ohroženy.
Zájemci mohou prostředky použít pro výstavbu vysokorychlostních internetových přípojek v oblastech, které dosud nejsou pokryté, protože se to komerčně nevyplatí. Celkem jde o 80 oblastí, ve kterých je přes 166 tisíc bytů bez připojení.
