Brusel - Rusko je připraveno poskytnout přes Mezinárodní měnový fond (MMF) peníze na podporu boje s finanční a dluhovou krizí, která otřásá zejména eurozónou. Potvrdil to po summitu EU-Rusko ruský prezident Dmitrij Medveděv. Už předtím jeden z jeho poradců v tomto smyslu zmínil nejméně deset miliard dolarů, tedy zhruba 200 miliard korun, přičemž suma by se mohla vyšplhat až k 20 miliardám dolarů. Naopak Šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke prý ujišťoval republikánské senátory, že nemá v úmyslu přispívat k záchraně zemí eurozóny.
„Situace je velmi složitá,“ řekl ruský prezident o dluhové krizi. „Doufáme, že naši kolegové budou schopni překonat tyto potíže,“ dodal s tím, že je to v ruském zájmu. Medveděv zdůraznil, že euro představuje významnou rezervní měnu. Rusko v ní má kolem čtyř desítek procent rezerv. Navíc EU je největším obchodním partnerem Ruska, to je pro EU třetím nejvýznamnějším parterem. Jen mezi lednem a zářím letošního roku obchod dosáhl 286 miliard dolarů.
„Deset miliard dolarů je minimální závazek,“ řekl před summitem Medveděvův poradce Arkadij Dvorkovič. Na summitu EU minulý týden se evropští lídři dohodli, že budou zvažovat poskytnutí půjček MMF ve výši 200 miliard eur. Uvažuje se, že z toho 150 miliard eur by mohla poskytnout eurozóna, zbytek ostatní členové EU. O půjčkách se ale nyní vedou debaty, které provázejí i kontroverze.
Jde mimo jiné o to, že některé země by peníze mohly poskytnout, ovšem jen za předpokladu, že se připojí i další mezinárodní partneři. Jenže třeba USA se na tuto možnost tváří odmítavě. Rezervované je Japonsko.
Na Českou republiku by mohlo připadnout v přepočtu něco kolem 90 miliard korun, které by šly z devizových rezerv České národní banky (ČNB). Guvernér ČNB Miroslav Singer v pondělí uvedl, že banka bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku velmi zvažovat. Zdrženlivě se k půjčce vyjádřil i premiér Petr Nečas, odmítl ji prezident Václav Klaus. Naopak podle ministra financí Miroslava Kalouska si ČR nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc státům eurozóny.
Fed nemá v úmyslu přispívat k záchraně
Šéf americké centrální banky Bernanke naopak údajně ujišťoval republikánské senátory, že Fed nemá v úmyslu přispívat k záchraně zemí eurozóny, které jsou ohroženy dluhovou krizí. Oznámili to účastníci středeční večerní schůzky v Senátu, na níž Bernanke se zákonodárci diskutoval o situaci v Evropě.
Podle senátora Lindseyho Grahama Bernanke prohlásil, že poskytnout finanční podporu Evropě „nemá v úmyslu, ani k tomu nemá pravomoc“. Senátor Bob Corker řekl, že Bernanke pronesl toto ujištění během zhruba hodinové schůzky za zavřenými dveřmi „mnohokrát“. „Myslím si, že všichni si odsud odnesli zjištění, že nemá v úmyslu jakkoli podporovat zapojení Spojených států do této krize,“ řekl Corker novinářům.
Není jasné, zda Bernanke vyloučil příspěvek Fedu k půjčce evropských a světových centrálních bank Mezinárodnímu měnovému fondu, jak se na tom v pátek dohodl summit Evropské unie.
Mohl by být ohrožen celý plán
Z celkové sumy 200 miliard eur, jimiž by se měly zvýšit zdroje MMF na podporu ohrožených zemí eurozóny, by mělo 50 miliard eur připadat na země mimo EU jako USA, Japonsko, Rusko, Čínu a další. Pokud by to odmítly, mohl by být ohrožen celý plán, protože německá Bundesbanka dala najevo, že poskytne peníze ze svých rezerv jen v případě, že to kromě EU udělají i další země.
Zákonodárci obou stran v Kongresu jsou naladěni ostře proti jakékoli americké podpoře Evropě, která by mohla ohrozit peníze daňových poplatníků. Bernankeho schůzka s republikánskými senátory následovala po podobném setkání s demokratickými zástupci 20. října.
Bernanke podle senátorů prohlásil, že je situací v Evropě znepokojen. „Řekl, že kdyby nebyli schopni dostat své veřejné finance pod kontrolu, mohlo by nás to zasáhnout. Jejich kolaps by nás poškodil,“ řekl senátor Orrin Hatch.
Španělsku se dařilo, Itálie spíš prodělala
Španělsko dnes prodalo dluhopisy se splatností od pěti do deseti let za celkem šest miliard eur (153,5 miliardy Kč) a díky silné poptávce získalo výrazně více, než původně plánovalo. Příznivý výsledek kontrastoval se středeční italskou aukcí, v níž vláda prodala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur při úroku 6,47 procenta, což byla nejvyšší cena u této italské obligace od vzniku eurozóny.
„Zdá se, že Španělé byli sami trochu překvapeni, takže využili příležitosti a prodali, co se dalo,“ řekl analytik německé banky WestLB Michael Leister.
