Praha – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se ohradilo proti podezření europoslanců, kteří zpochybňují ekonomickou výhodnost opravy dálnice D1. Podle informací deníku MF Dnes z tohoto týdne byl úsek Šternov-Psáře zahrnut do seznamu staveb, které mohou „porušovat zákon nebo rozpočtové předpisy EU“. Zástupce ŘSD Jan Kroupa v Otázkách Václava Moravce uvedl, že má potřebné analýzy k dispozici a může je na vyžádání předložit.
ŘSD: Obavy Bruselu můžeme vyvrátit, finanční analýzy k D1 máme
ŘSD má podle Jana Kroupy analýzy k dispozici (zdroj: ČT24)
Zpochybnění toho, zda jsou opravy nejvytíženější dálnice Česka finančně nejvýhodnější, by v důsledku mohla ohrozit i eurodotaci ve výši přes půl miliardy korun. Z Bruselu přišel podle MF Dnes v minulém týdnu požadavek na dodání analýzy, která by podezření mohla bezpečně vyvrátit. Ministerstvo dopravy ale takový dokument nemělo k dispozici, zmínil deník.
Podle Kroupy si ale ŘSD studie o efektivnosti prací průběžně zhotovovala a v případě potřeby je poskytne. „Samozřejmě že je máme. My jsme analyzovali spoustu těch jednotlivých možností. Nešlo to jinak techniky lépe. Ke všem těmto věcem jsou podklady,“ řekl člen ředitelství pověřen řízením úseku výstavby.
Kroupa zmínil, že ŘSD zatím nikdo o dodání dokumentů nepožádal. „Prověřovali jsme to. V současné době nic takového nepřišlo, ale pokud k tomuto prošetřování přijde, tak já nemám strach, protože jsme tyto analýzy udělaly, takže je pouze předložíme a budeme o nich rádi diskutovat,“ řekl.
Jan Kroupa
ŘSD si tak podle slov svého zástupce může například obhájit, proč prosadila technologicky náročnější a také dražší metodu modernizace. Ta spočívá ve vybagrování zhruba 50 až 70 centimetrů do hloubky a následnému položení nových vrstev směsi betonu a cementu. Podnikatel Radim Jančura později navrhl úspornější variantu tzv. fragmentace, která by se obešla bez bagrování.
Přesto byla nakonec zvolena původní technika, mimo jiné kvůli možnosti vyčerpat evropské dotace. Právě tato argumentace mohla být podle MF Dnes jedním z důvodů, proč se schválený projekt Bruselu nezamlouvá.
Řez dálnicí D1
Podle Kroupy ale nynější varianta s hloubením a cementobetonovou vrstvou vydrží déle – a tudíž se do budoucna finančně vyplatí. Zatímco cementobeton při rozumné spotřebě může nechat dálnici bez další rekonstrukce 30 let, fragmentace prý vydrží kolem 10 až 15 let. „Ale v tomto případě bychom šli proti všem normám, protože na D1 je obrovské zatížení od kamionové dopravy,“ zmínil během rozhovoru.
Úsek Šternov – Psáře mezi 41. a 49. kilometrem dálnice D1 je třetí, kde začala ostrá fáze tzv. modernizace, při které po roce přípravných prací již dojde na vlastní opravu dálnice. Na zmiňovaném úseku právě dnes skončilo týdenní omezení, kdy si řidiči ve směru na Prahu a později i na Brno museli vystačit jen s jedním pruhem. Nyní mají opět k dispozici celkem čtyři pruhy, ale pouze v jedné polovině dálnice. V té druhé – pásu ve směru na Brno – začala modernizace vozovky. (Podrobněji ve článku ZDE)