Rozvoj digitální ekonomiky v Česku pokulhává, tvrdí americká studie

Česká republika zaostává v rozvoji internetových služeb a elektronického obchodu. Mezi roky 2008 a 2013 zaznamenala ve srovnání s padesátkou nejvyspělejších zemí minimální pokrok. Vyplývá to z Indexu digitálního rozvoje, který vypracovala americká Fletcher School. V žebříčku skončilo Česko na předposledním místě; sousední Slovensko bylo osmnácté.

Chytrý telefon
Zdroj: iStock/LDProd/ISIFA/Thinkstock

Dvě dekády poté, co se začalo obchodovat prostřednictvím internetu, se na web přesunula podstatná část světové ekonomiky. Globální počítačová síť nyní zajišťuje transakce pro téměř 40 procent světové populace. Digitální trhy jednotlivých zemí se ale nevyvíjejí stejným tempem – zatímco některé postupují rychle, jiným se to daří jen pomalu. A najdou se i takové, které po letech prudkého rozvoje začínají pomalu zaostávat.

Jak daleko došly jednotlivé země na své cestě k digitální ekonomice, hodnotí Index digitálního rozvoje. Vytvořila jej s podporou společností Mastercard a DataCash americká Fletcher School, která je součástí Tufts University v Massachusetts. Zaměřuje se na období 2008 až 2013 a bere v úvahu čtyři skupiny faktorů: nabídku, poptávku, inovace a instituce.

Z čeho vychází Index digitálního rozvoje?

  • nabídka (stav a rozvoj digitální infrastruktury)
  • poptávka (socioekonomická situace obyvatel, jejich spotřebitelské chování a zběhlost v používání internetu a sociálních médií)
  • inovace (podnikatelské, technologické a finanční prostředí, úroveň rozvoje startupů)
  • instituce (efektivita státní správy a její role v ekonomice, stav legislativy, míra regulace a podpory digitálního rozvoje)

Studie zahrnuje 50 zemí zastupujících téměř tři čtvrtiny světové populace. Jedná se o státy, ze kterých pocházejí současné tři miliardy internetových uživatelů, nebo u nichž se očekává, že v brzké době přispějí do globální on-line populace další miliardou lidí.

V žebříčku vedou rychle se rozvíjející asijské nebo latinskoamerické státy, jako je Čína, Malajsie, Thajsko, Mexiko nebo Kolumbie. A jak poznamenává Harvard Business Review, přestože rozvinuté ekonomiky pořád ještě dosahují v absolutních číslech lepších výsledků, s tempem rozvoje svých dravějších konkurentů drží krok jen stěží. Ilustruje to příklad Singapuru a Nizozemska. Obě země se řadí do čelné desítky digitálně nejrozvinutějších států světa – pokud však vezmeme v úvahu posun v období let 2008 až 2013, obsadil Singapur dvanácté místo, zatímco Nizozemsko až poslední padesáté.

Důvod? Singapur po celou dobu neslevil ze své snahy stát se regionálním komunikačním centrem, investoval a lákal zahraniční kapitál. Naproti tomu Nizozemci pod tíhou úsporných opatření po roce 2010 ztratili dech a rozvoj digitální ekonomiky odsunuli ve svých prioritách na vedlejší kolej.

Internetové podnikání vytlačuje tradiční pracovní místa
Zdroj: ČT24/ČTK/WAVEBREAK

Podobně je na tom většina zemí v západní a severní Evropě, Austrálie a Japonsko. Autoři indexu je označují termínem „stall out“, tedy jako stagnující nebo otálející. „Jediný způsob, jak mohou znovu nastartovat svoje tempo, je znásobit inovace a hledat odbyt i v zahraničí,“ radí studie. „Stagnující země rovněž stárnou. Když dokážou přitáhnout mladé, talentované imigranty, může jim to pomoct inovace rychle oživit,“ píše se ve zprávě. Na druhou stranu však autoři přiznávají, že země s již rozvinutou digitální ekonomikou to mají s udržením růstu mnohem těžší než státy, které stoupají z nižších pozic.

Na základě hodnoty indexu vytvořili autoři čtyři skupiny zemí:

  • vynikající (stand out), kterým se v minulosti dařilo digitální ekonomiku rozvíjet rychlým tempem a stále v tom pokračují; mají k dispozici nejnovější technologie a spotřebitelé jsou zvyklí je používat (například Singapur, Hong Kong, Jižní Korea, Švýcarsko, USA)
  • stagnující (stall out), které v minulosti zaznamenaly značný rozvoj, ale nyní ztrácejí tempo a riskují, že zůstanou pozadu (například Finsko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Francie, Belgie nebo Česká republika)
  • začínající (break out), jejichž úroveň rozvoje je nyní relativně nízká; jdou však rychle dopředu a mají potenciál v budoucnu vytvořit silné digitální trhy (například Čína, Malajsie, Indie, Jihoafrická republika, Chile nebo Mexiko)
  • váhající (watch out), jejichž dosavadní rozvoj nebyl valný a v oblasti rozvoje digitální ekonomiky před nimi leží ještě náročné úkoly (například Polsko, Itálie, Maďarsko, Slovensko, Rusko nebo Portugalsko)
Hodnocení digitálního rozvoje
Zdroj: ČT24/The Fletcher School / Harvard Business Review

Na chvostu žebříčku se umístila i Česká republika, když skončila jen o jednu příčku výš než Nizozemsko. V pětiletém období po roce 2008 tedy rozvoj tuzemské digitální ekonomiky za moc nestál. Výrazně lepší bylo třeba sousední Slovensko, které na padesátimístném žebříčku obsadili 18. příčku.

Ve srovnání, které ukazuje stav ke konci roku 2013 (nikoliv změnu v čase), se nicméně Česko umístilo na 31. místě, zatímco Slovensko bylo 36. Znamená to, že ačkoliv se Slovensko po roce 2008 rozvíjelo rychleji, tuzemská ekonomika si před východními sousedy stále drží jistý náskok. Oproti průměru zaostává Česko zejména v oblasti inovací a kvality institucí, naopak lepší než průměrný výsledek vykázalo v oblasti digitální infrastruktury. Podíl internetové ekonomiky na HDP se v tuzemsku v posledních letech pohybuje kolem 3 procent, což přesahuje 100 miliard korun (více zde).

Pozitivním příkladem toho, jak může státní správa přispět k digitálnímu pokroku, je Estonsko. Od znovuzískání nezávislosti v roce 1991 se tato pobaltská země snažila využívat nejnovější technologie, jako jsou IP telefony nebo čipové občanské průkazy, a podporovala maximální pokrytí země Wi-Fi a mobilním internetem. Již několik let také umožňuje svým občanům hlasovat ve volbách prostřednictvím internetu.

Co se týče firem působících na digitálním trhu, ty se budou muset v příštích letech přizpůsobit novým spotřebitelským návykům. „Příští miliarda online spotřebitelů bude používat mobilní zařízení. To je velmi odlišné od chování té první miliardy, která pomohla vybudovat základy současné internetové ekonomiky,“ upozorňuje Harvard Business Review.

Firmy navíc budou muset svoje produkty a služby ušít na míru jednotlivým zemím, protože jejich digitální prostředí se nerozvíjí stejným tempem. Klíčové to bude zejména v případě mladých trhů s početnou populací, jako je Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko. Právě tam totiž žije ona miliarda zákazníků, kteří na svůj vstup do on-line světa teprve čekají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 14 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 20 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
13. 3. 2026

USA povolily dočasně nakupovat ruskou ropu. Evropa nesouhlasí

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
13. 3. 2026Aktualizováno13. 3. 2026

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
13. 3. 2026

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
13. 3. 2026

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
13. 3. 2026
Načítání...