Rozvoj digitální ekonomiky v Česku pokulhává, tvrdí americká studie

Česká republika zaostává v rozvoji internetových služeb a elektronického obchodu. Mezi roky 2008 a 2013 zaznamenala ve srovnání s padesátkou nejvyspělejších zemí minimální pokrok. Vyplývá to z Indexu digitálního rozvoje, který vypracovala americká Fletcher School. V žebříčku skončilo Česko na předposledním místě; sousední Slovensko bylo osmnácté.

Chytrý telefon
Zdroj: iStock/LDProd/ISIFA/Thinkstock

Dvě dekády poté, co se začalo obchodovat prostřednictvím internetu, se na web přesunula podstatná část světové ekonomiky. Globální počítačová síť nyní zajišťuje transakce pro téměř 40 procent světové populace. Digitální trhy jednotlivých zemí se ale nevyvíjejí stejným tempem – zatímco některé postupují rychle, jiným se to daří jen pomalu. A najdou se i takové, které po letech prudkého rozvoje začínají pomalu zaostávat.

Jak daleko došly jednotlivé země na své cestě k digitální ekonomice, hodnotí Index digitálního rozvoje. Vytvořila jej s podporou společností Mastercard a DataCash americká Fletcher School, která je součástí Tufts University v Massachusetts. Zaměřuje se na období 2008 až 2013 a bere v úvahu čtyři skupiny faktorů: nabídku, poptávku, inovace a instituce.

Z čeho vychází Index digitálního rozvoje?

  • nabídka (stav a rozvoj digitální infrastruktury)
  • poptávka (socioekonomická situace obyvatel, jejich spotřebitelské chování a zběhlost v používání internetu a sociálních médií)
  • inovace (podnikatelské, technologické a finanční prostředí, úroveň rozvoje startupů)
  • instituce (efektivita státní správy a její role v ekonomice, stav legislativy, míra regulace a podpory digitálního rozvoje)

Studie zahrnuje 50 zemí zastupujících téměř tři čtvrtiny světové populace. Jedná se o státy, ze kterých pocházejí současné tři miliardy internetových uživatelů, nebo u nichž se očekává, že v brzké době přispějí do globální on-line populace další miliardou lidí.

V žebříčku vedou rychle se rozvíjející asijské nebo latinskoamerické státy, jako je Čína, Malajsie, Thajsko, Mexiko nebo Kolumbie. A jak poznamenává Harvard Business Review, přestože rozvinuté ekonomiky pořád ještě dosahují v absolutních číslech lepších výsledků, s tempem rozvoje svých dravějších konkurentů drží krok jen stěží. Ilustruje to příklad Singapuru a Nizozemska. Obě země se řadí do čelné desítky digitálně nejrozvinutějších států světa – pokud však vezmeme v úvahu posun v období let 2008 až 2013, obsadil Singapur dvanácté místo, zatímco Nizozemsko až poslední padesáté.

Důvod? Singapur po celou dobu neslevil ze své snahy stát se regionálním komunikačním centrem, investoval a lákal zahraniční kapitál. Naproti tomu Nizozemci pod tíhou úsporných opatření po roce 2010 ztratili dech a rozvoj digitální ekonomiky odsunuli ve svých prioritách na vedlejší kolej.

Internetové podnikání vytlačuje tradiční pracovní místa
Zdroj: ČT24/ČTK/WAVEBREAK

Podobně je na tom většina zemí v západní a severní Evropě, Austrálie a Japonsko. Autoři indexu je označují termínem „stall out“, tedy jako stagnující nebo otálející. „Jediný způsob, jak mohou znovu nastartovat svoje tempo, je znásobit inovace a hledat odbyt i v zahraničí,“ radí studie. „Stagnující země rovněž stárnou. Když dokážou přitáhnout mladé, talentované imigranty, může jim to pomoct inovace rychle oživit,“ píše se ve zprávě. Na druhou stranu však autoři přiznávají, že země s již rozvinutou digitální ekonomikou to mají s udržením růstu mnohem těžší než státy, které stoupají z nižších pozic.

Na základě hodnoty indexu vytvořili autoři čtyři skupiny zemí:

  • vynikající (stand out), kterým se v minulosti dařilo digitální ekonomiku rozvíjet rychlým tempem a stále v tom pokračují; mají k dispozici nejnovější technologie a spotřebitelé jsou zvyklí je používat (například Singapur, Hong Kong, Jižní Korea, Švýcarsko, USA)
  • stagnující (stall out), které v minulosti zaznamenaly značný rozvoj, ale nyní ztrácejí tempo a riskují, že zůstanou pozadu (například Finsko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Francie, Belgie nebo Česká republika)
  • začínající (break out), jejichž úroveň rozvoje je nyní relativně nízká; jdou však rychle dopředu a mají potenciál v budoucnu vytvořit silné digitální trhy (například Čína, Malajsie, Indie, Jihoafrická republika, Chile nebo Mexiko)
  • váhající (watch out), jejichž dosavadní rozvoj nebyl valný a v oblasti rozvoje digitální ekonomiky před nimi leží ještě náročné úkoly (například Polsko, Itálie, Maďarsko, Slovensko, Rusko nebo Portugalsko)
Hodnocení digitálního rozvoje
Zdroj: ČT24/The Fletcher School / Harvard Business Review

Na chvostu žebříčku se umístila i Česká republika, když skončila jen o jednu příčku výš než Nizozemsko. V pětiletém období po roce 2008 tedy rozvoj tuzemské digitální ekonomiky za moc nestál. Výrazně lepší bylo třeba sousední Slovensko, které na padesátimístném žebříčku obsadili 18. příčku.

Ve srovnání, které ukazuje stav ke konci roku 2013 (nikoliv změnu v čase), se nicméně Česko umístilo na 31. místě, zatímco Slovensko bylo 36. Znamená to, že ačkoliv se Slovensko po roce 2008 rozvíjelo rychleji, tuzemská ekonomika si před východními sousedy stále drží jistý náskok. Oproti průměru zaostává Česko zejména v oblasti inovací a kvality institucí, naopak lepší než průměrný výsledek vykázalo v oblasti digitální infrastruktury. Podíl internetové ekonomiky na HDP se v tuzemsku v posledních letech pohybuje kolem 3 procent, což přesahuje 100 miliard korun (více zde).

Pozitivním příkladem toho, jak může státní správa přispět k digitálnímu pokroku, je Estonsko. Od znovuzískání nezávislosti v roce 1991 se tato pobaltská země snažila využívat nejnovější technologie, jako jsou IP telefony nebo čipové občanské průkazy, a podporovala maximální pokrytí země Wi-Fi a mobilním internetem. Již několik let také umožňuje svým občanům hlasovat ve volbách prostřednictvím internetu.

Co se týče firem působících na digitálním trhu, ty se budou muset v příštích letech přizpůsobit novým spotřebitelským návykům. „Příští miliarda online spotřebitelů bude používat mobilní zařízení. To je velmi odlišné od chování té první miliardy, která pomohla vybudovat základy současné internetové ekonomiky,“ upozorňuje Harvard Business Review.

Firmy navíc budou muset svoje produkty a služby ušít na míru jednotlivým zemím, protože jejich digitální prostředí se nerozvíjí stejným tempem. Klíčové to bude zejména v případě mladých trhů s početnou populací, jako je Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko. Právě tam totiž žije ona miliarda zákazníků, kteří na svůj vstup do on-line světa teprve čekají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 4 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 11 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 11 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...