Řecko míchá s finančními trhy

Praha – Propad ratingu Řecka do spekulativního pásma drtí finanční trhy po celém světě. Evropské burzy kvůli tomu již včera odepsaly 3 procenta a pokles kolem 2 procent hlásí i dnes. Zámořské trhy na špatné zprávy reagovaly rovněž dvouprocentní korekcí. Nejhůře si vedou akcie bank. Je to dáno tím, že banky po celém světě drží v řeckých dluhopisech, které by případný bankrot předlužené země znehodnotil, 5,75 bilionu korun. České banky jsou nebezpečí vystaveny méně, řecké dluhopisy nakoupily jen asi za 25 miliard korun. Negativním dopadům se ale v budoucnu nevyhne ani ČR. Na úterní snížení hodnocení ekonomik Řecka a Portugalska, za kterým stojí agentura Standard & Poor's, reagovaly i měny. Euro a koruna dnes dosáhly vůči dolaru svého ročního dna. Rating se dnes navíc propadl i Španělsku.

Pražská burza dnes ztrácí 2,5 procenta. Většímu poklesu se vyhýbá jen několik titulů. Stejně jako jinde ve světě si nejhůře vedou banky. Akcie Erste Bank dnes odepsaly zhruba tři procenta, Komerční banka si vedla obdobně. Pojišťovací skupina Vienna Insurance Group, do které v tuzemsku patří Kooperativa, Česká podnikatelská pojišťovna a Pojišťovna České spořitelny, odepsala dokonce bezmála 4,5.

S výjimkou technologické KIT digital a developera ECM se nedařilo žádnému titulu. Nervozita na kapitálových trzích zůstává, obchody podle analytiků a makléřů nadále ovlivňuje především vývoj kolem záchrany řeckých veřejných financí.

Největší pokles nakonec zaznamenaly akcie tabákové firmy Philip Morris, které se dnes poprvé obchodovaly bez práva na dividendu ve výši 780 korun na akcii. Vítr z plachet vzal řecký problém také akciím energetické společnosti ČEZ, které se v posledních dnech dokázaly dostat přes hladinu 920 korun. Dnes ale odepsaly 0,71 procenta na 918,50 korun.

Řecká krize přesto český finanční sektor příliš neovlivní

Pro Česko nicméně kvůli Řecku může být dražší získávat peníze na dluhopisovém trhu. České banky drží v řeckých dluhopisech podle údajů České národní banky necelých 25 miliard korun, což znamená asi 0,5 procenta aktiv bankovního sektoru.

„Vzhledem k velmi omezeným obchodním a finančním vazbám České republiky a Řecka je přímý vliv na finanční sektor a ekonomiku České republiky minimální. Je také důležité zdůraznit, že Česká republika není do jednání o finanční pomoci Řecku bezprostředně zapojena, protože není členem eurozóny,“ sdělil mluvčí České národní banky Marek Petruš.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s odhaduje, že investoři by v nejhorším scénáři dostali z řeckých obligací zpět 30 až 50 procent investice. Pro české banky by to představovalo odpis v řádu miliard korun. „Tato suma by sice u některých bank mohla být citelná, v žádném případě by však neohrozila finanční zdraví českých bank,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Evropským burzám se dnes (ne)dařilo stejně jako té české

Generální ředitel Fulbright Securities Francis Lun:

„Pád bude tento týden ještě pokračovat a rozšíří se i na globální trhy. Myslím, že to nejsou poslední špatné zprávy.“

Vývoj v Česku v podstatě kopírovaly i evropské akciové trhy. „Dnešní obchodování bylo velmi zajímavé. Akciové indexy se hned po otevření prudce propadly v reakci na včerejší snížení ratingu Řecka a Portugalska. Určité uklidnění přišlo až v odpoledních hodinách, kdy Evropská unie a Mezinárodní měnový fond vyjádřily ochotu navýšit svou pomoc Řecku. Nicméně i tak jsou akciové indexy v Evropě v červených číslech,“ uvádí Josef Němý, analytik Komerční banky.

Americké akciové trhy reagovaly na situaci omezením obchodování krátkých prodejů. Jde o spekulativní prodeje akcií, kdy investoři spekulují na pokles. Krátkodobé pozastavení obchodování těchto titulů je jakousi záchrannou brzdou, která brání panickým výprodejům.

Řecko si půjčuje dráž než Argentina

Výnos z dvouletých řeckých dluhopisů na chvíli vystřelil až k 28 procentům, tedy zhruba na šestinásobek úroku, za který plánuje zadlužené zemi půjčovat eurozóna. Řecko si na finančních trzích půjčuje dráž než například Argentina, která zbankrotovala před deseti lety. I Venezuela, jež ve velkém znárodňuje soukromé firmy, má úvěry levnější.

Situace Řecka a možné ohrožení evropské měnové unie budou určovat vývoj na trzích zřejmě i v dalších dnech. Podle ekonomů je problém natolik vážný, že už ho nelze dále zametat pod koberec. „Jako prezident Evropské unie budu iniciovat setkání šéfů zemí eurozóny, zřejmě 10. května,“ uvádí Herman Van Rompuy.

Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu:

„Snad pochopí, že teď opravdu není čas na jakékoliv zdržování.“

Například Německo se ale zatím zdráhá. Z celkového balíku 45 miliard eur by přispívalo nejvíce. „Řeknu to jasně. Německo pomůže, pokud budou splněny určité podmínky. Musí zajistit dlouhodobou stabilitu eura, my svou částí přispějeme. Ale není to možné, pokud to neudělá i Řecko,“ uvádí německá kancléřka Angela Merkelová.

Někteří investoři již Řecku půjčovat ani nesmí

Řecko ale nemá na výběr. Propad ratingu do spekulativního pásma, který zemi postihl, totiž znamená, že do jeho cenných papírů nesmí někteří investoři vkládat peníze. Jde například o velkou část konzervativních investičních fondů, které jsou určené pro širokou veřejnost. Jiní investoři utíkají podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera k bezpečnějším titulům záměrně.

Potíže s Řeckem a Portugalskem by nemusely být poslední. Do podobných problémů se brzy může dostat i Španělsko, Itálie nebo Irsko.

  • Evropské akciové indexy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1609/160873.jpg
  • Řecko zdroj: greenwichmeantime.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1421/142041.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...