Zástupci členských států EU přijali na neformálním summitu ve švédském Göteborgu evropský pilíř sociálních práv. To je dvacítka principů, podle kterých by měla být formulována budoucí evropská sociální politika. Dokument je rozdělen do tří kapitol: první se týká rovných příležitostí a přístupu na trh práce, druhá pak spravedlivých pracovních podmínek a třetí sociální ochrany a začleňování. Dokument je ale jen souborem doporučení a není právně závazný.
Myšlenku sociálního pilíře poprvé představil před dvěma roky šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Kromě něj slavnostní vyhlášení pilíře v pátek stvrdili svými podpisy i předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani a estonský premiér Jüri Ratas, jehož země nyní unii předsedá.
Česko za summitu zastupoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Jsou tam teze, které se týkají bezpečnosti při práci, ale týkají se také sociálního zabezpečení, mezd, přístupu ke zdravotní péči, rovnosti z hlediska odměňování, rovných šancí a podobně,“ podotkl premiér. Text se zmiňuje také o právu na kvalitní vzdělávání nebo na přístup k sociálnímu bydlení.
Sobotka ale zároveň upozorňoval, že sociální politika zůstává zejména v kompetencích jednotlivých států: „To znamená, že nejde o nějakou snahu harmonizovat kompletně sociální politiku Evropské unie, ale spíše deklarovat určité politické principy, ke kterým by se jednotlivé členské země měly přibližovat.
Pro Českou republiku to nebude představovat žádnou velkou změnu, protože my patříme mezi státy, které mají jednak nejnižší nezaměstnanost, ale také patříme mezi země, které mají vysokou míru sociální soudržnosti a vysokou míru sociálního zabezpečení,“ dodal.
Česko podle Sobotky podpoří zaměstnávání žen a technické vzdělání
Na úvod pátečního summitu poznamenal předseda EK Juncker, že trvalo 20 let uspořádat sociální summit. Na posledním summitu o zaměstnanosti v roce 1997 se přitom lídři shodli, že se budou sházet na sociálním summitu alespoň jednou ročně.
Páteční jednání bylo rozdělené do tří skupin: český premiér Sobotka debatoval spolu se zástupci z Finska, Polska, Malty, Španělska, Nizozemska, Rumunska nebo Chorvatska o problematice přístupu na pracovní trh, konkrétně o rovnoprávnosti mužů a žen nebo o tom, jaké kroky mohou jednotlivé státy či EU podniknout, aby podpořily vznik nových pracovních míst a aby co nejvíce usnadnily lidem vstup na trh práce.
Sobotka před začátkem summitu prohlásil, že by se rád zaměřil na výměnu zkušeností. Silnou stránku České republiky vidí v nízké nezaměstnanosti, která v Česku činí 3,6 procenta, což je nejméně v celé EU.
Česko se ale i tak v politice zaměstnanosti potýká podobně jako jiné země s určitými problémy. Za jeden z nich označil Sobotka zaměstnanost žen, která nedosahuje úrovně zaměstnanosti mužů.
Ačkoli Evropa zažívá ekonomickou konjunkturu, problémem v některých zemích zůstává vysoká nezaměstnanost, a to především mladých lidí. Nezaměstnanost v EU sice klesla pod osm procent, což je nejlepší výsledek za posledních devět let, bez práce ale zůstává takřka 20 milionů obyvatel, z nichž asi šest milionů nepracuje déle než dva roky.
