Průmyslová produkce se v srpnu vrátila k růstu a plně vykompenzovala svůj červencový pokles. Meziročně posílila o 13,1 procenta, zatímco v červenci o 14,1 procenta klesla, oznámil Český statistický úřad. Čísla ze stavebnictví příliš optimistická ale stále nejsou. Stavebnictví v srpnu sice zpomalilo svůj pokles a přibyl počet stavěných bytů, ale ubylo těch dokončených i vydaných stavebních povolení.
Údaje z obou letních měsíců ovlivnil rozdílný počet pracovních dnů, kdy letošní srpen měl ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o dva pracovní dny více. Po očištění o kalendářní vlivy tak vzrostla průmyslová produkce v srpnu meziročně o 7,7 procenta a ve srovnání s letošním červencem byla vyšší o 12,1 procenta. Proti srpnu 2015 vzrostla i hodnota nových zakázek, a to o18,7 procenta.
Červencový propad průmyslové výroby a efekt dovolených byl podle analytiků pravděpodobně silnější než v minulosti, a to i z toho důvodu, že k obdobnému efektu částečně došlo i v Německu. „Německá průmyslová výroba však po červencovém meziročním propadu v srpnu také příjemně překvapila svým růstem, což je určitý pozitivní signál i pro další vývoj tuzemského průmyslu,“ komentuje čerstvá data hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Na druhou stranu, podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové je více vypovídající podívat se na data za červenec a srpen dohromady. „Po očištění od vlivu různého počtu pracovních dnů průmyslová produkce v kumulaci za červenec a srpen 2016 meziročně klesla o 0,2 procenta. Takže z původní slávy, že průmysl roste, to není žádná hitparáda,“ zamýšlí se.
Navzdory tomu, že tedy červencový propad byl pouze jednorázovým efektem spojeným s rozdílným rozložením celozávodních dovolených, státních svátků a pracovních dní, průmyslová produkce v letošním roce zpomaluje.
„Po meziročním růstu ve výši pěti procent v průběhu předchozích dvou let očekáváme v letošním roce její růst mírně pod tři procenta. To je však v kontextu vysoké srovnávací základny minulých let nadále pozitivní číslo,“ dodává Seidler.
Zahraniční poptávka po českých výrobcích ale zůstává slušná.
K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, která vzrostla o 53,1 procenta. O více než 17 procent posílila produkce pryžových a plastových výrobků.
Stavebnictví v srpnu zpomalilo meziroční pokles na 5,9 procenta
Krize však dále pokračuje ve stavebnictví. „To se sice vymanilo z dvouciferných poklesů, ale jeho výstup je meziročně stále o 5,9 procenta nižší. Na vině je zejména úbytek investic do infrastruktury. Zlepšení naopak nastává u pozemního stavitelství,“ vysvětluje Zeisel.
Stavebnictví v srpnu zpomalilo meziroční pokles na 5,9 procenta z 16,3 procenta v červenci, kdy stavební produkce klesala nejrychleji od března 2013. V letošním srpnu přibylo zahájených bytů, ubylo ale dokončených bytů a vydaných stavebních povolení, potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ).
Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů se stavební produkce snížila o 8,4 procenta. Letošní srpen měl ve srovnání s loňským o dva pracovní dny více. Meziměsíčně byla stavební produkce očištěná od sezonních vlivů vyšší o 0,8 procenta. Produkce v pozemním stavitelství meziročně vzrostla o 1,1 procenta, v inženýrském se snížila o 18,2 procenta.
„Jestliže průmysl se podle očekávání může chlubit silným růstem, stavebnictví nepřekvapilo dalším výrazným propadem. Ani v srpnu se nepodařilo zvrátit dosud velmi negativní trend stavební výroby, která strádá nedostatkem nových zakázek. Loňský boom odvál čas s tím, jak se vyčerpaly dříve nevyužité peníze z EU,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Nyní je podle něj nový balík peněz z Unie sice opět na stole, ale není ho za co rozdělit.
Z průzkumu plyne, že stevebnictví klesne letos o procento
Podle generálního ředitele developerské společnosti Ekospol Evžena Korce stojí za poklesem stavebnictví také nesmyslně složitý proces povolování nových staveb, který je podle něj nejsložitější v celé Evropské unii. „Negativní čísla ze stavebnictví reportuje ČSÚ každý měsíc, přesto to nikoho nevzrušuje. Vláda před volbami rozhazuje peníze takřka každému, kdo si o ně řekne. Na významný sektor, který se na HDP země podílí zhruba šesti procenty, však stále zapomíná,“ doplnil Korec.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda připomněl, že úroveň stavebnictví je stále hluboko pod úrovní předkrizového roku 2008, podle ČSÚ téměř o pětinu. „Za letošním prudkým poklesem stojí nejen útlum čerpání z rozpočtu EU, ale také tíživé dopady unijní regulatoriky EIA, tedy posuzování dopadů staveb na životní prostředí. To zpomaluje realizaci řady stavebních projektů,“ sdělil Kovanda.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše je současná situace dlouhodobě neudržitelná, poškozuje českou ekonomiku a její konkurenceschopnost. „Do budoucích měsíců nás rozhodně nečeká žádné velké překvapení, které by posunulo české stavebnictví k lepším výsledkům,“ dodal Matyáš. Letos počítá s meziročním poklesem o tři až pět procent.
Podle průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jež v srpnu oslovila více než stovku stavebních firem v Česku, stavebnictví klesne letos o jedno procento. V příštím roce by mělo o 3,1 procenta vzrůst.
Bilance zahraničního obchodu se meziročně přehoupla do přebytku
Dobrá čísla přišla z českého obchodu se zahraničím, který skončil v srpnu v přebytku 13,8 miliardy korun, kdy o rok dříve byl ve schodku 1,7 miliardy korun. Bilanci kladně ovlivnily zejména výsledky obchodování se stroji a dopravními prostředky a s minerálními palivy, uvedl ČSÚ.
U obchodu se stroji a dopravními prostředky se meziročně zvýšil přebytek o 15,4 miliardy korun a schodek bilance obchodování s minerálními palivy se snížil o 1,7 miliardy korun. Nepříznivý vliv na celkovou bilanci zahraničního obchodu mělo ale prohloubení deficitu obchodu s chemickými výrobky, potravinami, zvířaty, nápoji a tabákem a průmyslovým spotřebním zbožím.
Domácí poptávka nevypadá špatně, ale jsme především exportně orientovanou ekonomikou, zopakoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. „Závislost na EU je trochu rizikem. Apelovali jsme na exportéry, aby diverzifikovali riziko, ale bohužel se to příliš nepovedlo. Nesnížili jsme poměrně dramatickou závislost, naopak se ještě navýšila,“ konstatuje Špicar.
Už to totiž není 82 procent exportu, jak tomu bylo nedávno, kterých směřuje do zemí EU, ale dokonce 84 procent. „To je obrovské číslo a vzhledem k tomu, že sama EU prochází ne úplně pozitivním hospodářským růstem, je potřeba se dívat po alternativách, byť to není nyní jednoduché, ať už kvůli k situaci v Rusku, s protiruskými sankcemi nebo vzhledem k destabilizaci ekonomik v Latinské Americe,“ dodává.
