Praha – Průměrná mzda v České republice ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 441 korun na 25 219 korun. Nominální růst činil 1,8 procenta, po odečtení inflace se mzda zvýšila o 1,2 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Analytici očekávali vyšší růst – nominálně o 2,5 procenta, reálně o 1,9 procenta. Obecně platí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průměrné mzdy rostly skoro o pětistovku, analytici čekali víc
Průměrná mzda v podnikatelské sféře stoupla o 1,7 procenta, reálně byla vyšší o 1,1 procenta. V nepodnikatelské sféře mzdy nominálně rostly o 1,9 procenta, po odečtení inflace o 1,3 procenta. Spotřebitelské ceny se ve sledovaném období zvýšily o 0,6 procenta. Mezičtvrtletně se platy téměř nezměnily; po očištění od sezonních vlivů vykázaly růst pouhých 0,1 procenta.
Výsledky za třetí čtvrtletí podle statistiků potvrzují, že na trhu práce stále trvá křehké oživení. Pokračuje růst zaměstnanosti a snižuje se nezaměstnanost. Růst nominálních mezd byl nicméně oproti očekáváním nižší. ČSÚ míní, že jednou z příčin může být výraznější nábor pracovníků do méně kvalifikovaných dělnických profesí s nižšími výdělky, což sráží celkový mzdový index. „Znamenalo by to, že růst ekonomiky se odráží spíše v růstu zaměstnanosti než v růstu mezd, a to nelze vnímat negativně,“ upozornili statistici ve své analýze.
Vývoj průměrné mzdy
Medián mezd činil 21 521 korun. Medián na rozdíl od průměrné mzdy ukazuje, kolik činí mzda zaměstnance přesně uprostřed. Polovina lidí tedy bere plat nižší než medián, druhá polovina má plat vyšší. Proti stejnému období loni si medián připsal 1,5 procenta. Nadále však přetrvávají výrazné platové rozdíly mezi muži a ženami – zatímco medián u mužů dosáhl 23 492 korun, u žen to bylo pouhých 19 215 korun.
Co se týče regionů, rostly mzdy nejméně v hlavním městě a v Ústeckém kraji (1,1 %). Průměrný plat v Praze je však nejvyšší v celé republice, ostatní kraje převyšuje takřka o 40 procent. „Praha zaměstnává pracovníky v odvětvích, která jsou charakteristická nadprůměrnou mzdou. Peněžnictví a pojišťovnictví, výroba elektřiny a IT mají v Praze své centrály, kde jsou manažeři, kteří mají nadprůměrné platy,“ vysvětlil Filip Fyrbach z GE Money Bank. Naproti tomu mzdy v Ústeckém kraji patří v celorepublikovém srovnání k nejnižším. Nejvíce vzrostly průměrné mzdy v Královéhradeckém kraji (2,3 %).
GALERIE
videogallery_490438
„Zlepšení ekonomické situace je patrné i na vývoji mezd. Po dvou letech poklesu reálných mezd došlo v letošním roce k obratu. Přitom právě mzdy jsou klíčovým faktorem ovlivňujícím útraty domácností, které hrají nemalou roli ve vývoji HDP,“ poznamenal ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Že se po dvou letech reálného poklesu začínají mzdy vzpamatovávat, kvituje i analytik ČSOB Petr Dufek. „Spolu s klesající nezaměstnaností se tak mírně zvyšuje kupní síla obyvatel, která spolu s pozitivní náladou spotřebitelů vede k vyšší spotřebě domácností,“ nastínil Dufek. Ve srovnání se zahraničím si však tuzemští zaměstnanci podle něj nepolepšili, jejich kupní síla v eurech kvůli oslabení koruny klesla téměř o 5 procent.
Růst zrychlí na konci roku, i díky státním zaměstnancům
Analytik Akcenty Miroslav Novák si myslí, že reálný růst mezd není dostatečně razantní, aby více stimuloval spotřebu domácností. Po letech hospodářské recese však považuje za pochopitelné, že zaměstnavatelé s výrazným navýšením mezd nespěchají. Ekonomové se navíc shodují, že k reálnému růstu výdělků nemalou měrou přispívá nízká inflace pohybující se hluboko pod dvouprocentním cílem centrální banky.
Ekonom Raiffeisenbank Václav Franče očekává, že v posledním čtvrtletí roku růst mezd zrychlí. Důvodem je mimo jiné listopadové zvýšení platů státních zaměstnanců o 3,5 procenta. Za celý rok pak mzdy podle Frančeho porostou o 2,5 procenta a v příštím roce by to vzhledem k růstu ekonomiky mohlo být ještě víc.
„Plošné zvyšování mezd je však již minulostí a firmy si přesně analyzují, kdo je pro ně klíčový a potřebují si ho udržet, a tomu přidají. Obecně to bývají specializovaní odborníci či manažeři, kteří nejvíce přispívají k růstu tržeb,“ dodal Daniel Soukup ze společnosti PwC. Naprostá většina tuzemských zaměstnanců (80 %) pobírala ve třetím čtvrtletí mzdu v rozmezí od 10 457 korun do 40 326 korun.