Praha – Projekt pražské Opencard, která měla sloužit jako elektronická peněženka, tramvajenka a měla Pražanům v mnohém usnadnit život, se kvůli chybám v organizaci stal zcela nerentabilním. Ztrátový bude jeho provoz podle auditorů i do budoucna. Hlavní město Praha, které projekt spustilo, nad ním nyní nemá žádnou kontrolu. Odpovědnost za prodělané peníze nese podle auditorů vedení města, magistrátní odbor informatiky, Dopravní podnik hlavního města Prahy i dodavatelé.
Opencard měla být pro Prahu krokem vpřed směrem k moderním technologiím. Městu měla kromě nákladů přinést i významné příjmy. Skutečnost je ale zcela jiná, odhad příjmů byl nerealistický. Zatímco se doposud proinvestovalo zhruba 880 milionů korun, z příjmů město nevidělo ani korunu. Výdaje na jednu kartu či terminál potřebný například pro odbavování cestujících v dopravě se oproti původnímu plánu razantně zvýšily.
Pražská Opencard pokulhává podle auditorů i za dalšími podobnými projekty realizovanými v jiných českých městech. Příkladem může být například Plzeňská karta, prostřednictvím které mohou její uživatelé nejen nakupovat předplacené dopravní kupony, mohou s ní rovněž platit jízdenky přímo ve voze či platit za vstupenky na kulturní a sportovní akce. Ani jednu z těchto možností Opencard nenabízí. „Opencard v tuto chvíli nabízí méně za více,“ shrnul výsledek srovnání Miroslav Hampel z auditorské společnosti Kvados.
Valdemar Linek z auditorské společnosti Nexia AP:
„Tento projekt v současné době není projektem rentabilním a je významnou zátěží pro město.“
V čem tkví hlavní problémy Opencard?
Důvodů, proč projekt pražské Opencard dospěl do tak kritické situace, v jaké se nachází nyní, je podle auditorů několik. První chyby nastaly již v momentě zadávání zakázky. „Celý projekt byl rozřezán na velké množství menších projektů, a proto nebylo možné využít efektu velké zakázky,“ konstatoval Hampel.
Další zásadní chybou bylo také to, že město zadalo projekt firmě, která neměla k jeho realizaci dostatečné kompetence. „Zakázka za 3 miliardy byla předána firmě, která se obratově pohybovala někde na úrovni 20 milionů ročního obratu, a tudíž nedisponovala nějakým mezinárodním know-how a zázemím pro zprovoznění elektronické peněženky,“ řekl Hampel na adresu hlavního dodavatele projektu, společnosti Haguess.
Klíčové chyby v realizaci Opencard:
- Oddělení informačních technologií magistrátu uzavíralo nevyvážené smlouvy a neuplatňovalo vůči dodavatelům sankce.
- Dodavatelé řeší jednotlivé dílčí části, nikdo nezodpovídá za celý projekt.
- Celková náplň projektu byla už od začátku chybná, vycházela z funkčnosti elektronické peněženky, která se i dnes jeví jako velmi nereálná.
- Projekt neměl jasné milníky, rozpočty.
- Kvůli zvolenému licenčnímu modelu s každou spuštěnou aplikací narůstají náklady města.
- Náklady zvýšil také fakt, že hlavní město Praha mělo mít vlastní kartové centrum. To ale nezprovoznilo a je nyní nuceno zajišťovat tuto činnost externě.
- Dopravní podnik spustil ostrý provoz Opencard bez řádného převzetí díla.
Kvůli nezdaru Opencard budou zřejmě padat hlavy
Kvůli kritickému stavu, do kterého projekt Opencard dospěl, chce náměstek primátora Rudolf Blažek vyvodit personální odpovědnost. Kromě propouštění nevyloučil ani možnost podání žalob na některé odpovědné osoby. Neprozradil však, koho by se měly sankce týkat. Město hodlá také jednat s dodavateli o narovnání smluv a chce vypsat výběrové řízení na provozovatele kartového centra.
Náměstek primátora Rudolf Blažek:
„Projekt Opencard považuji za projekt velmi sofistikovaný, moderní a projekt, který je určitě krokem vpřed. Nicméně je pravdou, že zatím se nám podařilo jen to, že je v této chvíli funkčních pouze několik aplikací.“
Opencard nyní používá zhruba 400 tisíc lidí, to představuje méně než polovinu původního plánu. Karty se navíc lidem neprodávají, což mělo generovat značné příjmy, ale vydávají se zadarmo. Vzhledem k omezenému množství funkcí karty je to totiž zřejmě jediná možnost, jak zajistit její masové rozšíření.
