Příslib pomoci nezachránil Irsko od propadu ratingu

New York/Dublin - Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's Ratings Services snížila hodnocení dlouhodobých závazků Irska na stupeň A, zatímco dosud hodnotila závazky země známkou AA minus. Rating krátkodobých závazků agentura snížila na stupeň A-1 z dosavadního stupně A-1 plus. Oba ratingy agentura zařadila do režimu pozorování s negativním výhledem. Pro zemi, která kromě ekonomické krize čelí i krizi politické, to znamená další bolestivou ránu. Irská vláda už představila čtyřletý plán škrtů, který má irské ekonomice pomoci vyhnout se státnímu bankrotu.

„Nižší rating odráží náš názor, že irská vláda bude muset na svá bedra vzít další náklady spojené s dalším pumpováním kapitálu do problematického bankovního systému Irska,“ vysvětlil krok ratingové agentury její analytik Frank Gill. „Očekáváme, že vláda bude mít přístup ke společnému úvěrovému programu Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu,“ dodal.

Snížení hlavního ratingu Irska ovlivňuje všechny instituce, jejichž hodnocení je odvozeno od hodnocení země. Žádný státní subjekt v zemi nemívá vyšší rating než země, kde působí. Adekvátně se tedy snižuje rating Národního úřadu pro správu aktiv, stejně jako rating nezajištěných dluhopisů irských bank, za které ručí vláda.

Snížení ratingu přichází právě v den, kdy irská vláda předložila parlamentu nejrozsáhlejší plán ozdravení státních financí v dosavadní historii země. Radikálními škrty ve výdajích chce kabinet v příštích čtyřech letech ušetřit dohromady deset miliard eur, zvýšení daní a další opatření by pak mělo vynést dalších pět miliard. To by mělo do roku 2014 dostat schodek veřejných financí k unijnímu limitu tří procent HDP. Letos Irsko čeká, že se deficit kvůli záchraně bank dostane na 32 procent HDP, což je evropský rekord.

Brian Lenihan, irský ministr financí:

„Když v tomto období neušetříme šest miliard, tak nám nikdo nepůjčí, protože nám nebude věřit. A my nebudeme mít z čeho zaplatit zdravotnictví, školství i státní mzdy.“

Za peníze ze zahraničí zestátnění banky

Plán úspor a zejména získání šesti miliard eur v příštím roce je pro Irskoklíčem k tomu, aby dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu finanční pomoc, řekl v parlamentu premiér Brian Cowen.

O pomoc jeho země oficiálně požádala v neděli a týž den také získala její příslib. O její konkrétní podobě se teď v Dublinu vedou horečná jednání. Podle informací místní televize, které později potvrdila i oficiální místa, by mohly mezinárodní instituce Irsku půjčit 85 miliard eur. Peníze mají stabilizovat banky a veřejné finance.

Část peněz ze záchranného úvěru by podle vládních zdrojů, na které se odvolává list The Finantial Times, kabinet mohl použít na převzetí většinového podílu v Bank of Ireland. Úplné zestátnění banky nicméně není na pořadu dne.

U zrodu irské krize stály právě banky. „Fatální chyba začala už někdy kolem roku 2000, protože tehdy se začala nafukovat obrovská úvěrová bublina,“ uvedl ekonom společnosti Partners Pavel Kohout. Irské banky se snadno dostávaly k úvěrům na mezibankovním trhu a takto získané částky půjčovaly dál zejména do sketoru nemovitostí. S příchodem hospodářské a finanční krize začaly ovšem ceny nemovitostí prudce klesat, znásobil se také počet nesplácených úvěrů. Banky se tak zanedlouho ocitly bez prostředků. Do jejich záchrany musel stát nalít miliardy eur, což zatížilo jeho rozpočet.

Bank of Ireland
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 4 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 9 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...