České Budějovice - Výnos z letošní sklizně patří k nejlepším, které Česko za posledních pět let zažilo. Je způsoben především zvýšeným hektarovým výnosem, jelikož obdělávané zemědělské půdy dokonce celkově ubylo. Co se plodin týče, žito a pšenici postupně z českých polí vytlačují řepka a oves. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu a Agrární komory, které zveřejnily na agrosalonu Země živitelka.
Žně v Česku pomalu končí a průměrné hektarové výnosy se ustálily na 5,23 tuny, což je o zhruba 0,7 tuny na hektar lepší výsledek než loni. Podpořily ho příznivé klimatické podmínky, zejména mírná zima. Pomohly i dlouhodobě vysoké ceny obilí, díky kterým mohli zemědělci polím věnovat víc péče, například je lépe pohnojit.
Ceny však oproti loňsku znatelně poklesly. Agrární komora je toho názoru, že se ale trh ještě nerozhýbal, proto doporučila, aby zemědělci zatím obilí neprodávali a počkali na další vývoj cen. Cena potravinářského obilí se teď pohybuje kolem 4000 korun za tunu, zatímco loni byla 6500 až 7000 korun.
Ceny českého obilí jsou závislé na zahraniční úrodě
Do cen obilí se promítá fakt, že v Česku ubývá hospodářských zvířat. Pro skot a prasata je potřeba méně krmení, proto přibývá přebytečného obilí. Prezident Agrární komory Jan Veleba upozornil, že čeští zemědělci se dostali do situace, kdy jsou závislí na úrovni evropské úrody, nebo ne.
V případě neúrody v Evropě může ČR 1,5 milionu až dva miliony tun obilí vyvézt za dobrou cenu. Když ovšem budou mít v zahraničí dost svého obilí, zůstane u nás nízká cena. „Přichází čas, kdy budeme pykat za svou lehkovážnou agrární politiku, protože strukturální nerovnováha mezi produkcí rostlinné výroby a spotřebou živočišné výroby je velká a prohlubuje se,“ upozornil Veleba.
K dnešku je už v ČR podle odhadu Jana Veleby sklizeno přes 90 procent obilí, zůstává jen ve vyšších polohách. Přestože dosahuje sklizená úroda pětiletého maxima, v mezinárodním srovnání je podle Veleby spíše průměrná.
Význam zemědělství pro ČR klesá
V Česku dlouhodobě klesá rozloha zemědělské půdy, během čtyř let jí ubylo 130 tisíc hektarů. Stále však tvoří téměř 45 procent celkové rozlohy České republiky. Zároveň také klesá podíl českého zemědělství na hrubém domácím produktu. „Už je to méně než dvě procenta. Blížíme se zhruba úrovni Rakouska, ještě nižší podíl má Německo, výrazně vyšší naopak Slovensko nebo Polsko má 4,3 procenta,“ dokládá předseda ČSÚ Jan Fischer.
