Praha – Češi pomalu přicházejí na chuť práci z domu. Takzvaná home office byla dříve nepředstavitelným luxusem, dnes se však díky moderním technologiím stává dostupnou alternativou. Oproti jiným evropským zemím sice stále zaostáváme, matkám a handicapovaným ale taková forma práce začíná značně ulehčovat život. Pokud se však odpracované hodiny vymknou zaměstnanci z ruky, může se takové pohodlí stát nepříjemnou pastí.
Podle personalistky Ivety Sigmundové ze společnosti Aprofes občas pracuje z domu až pětina lidí. „Nejčastějšími profesemi, které využívají formu domácí práce - to bývají účetní, ekonomové, potom hlavně IT profese, různé kreativní profese a svobodná zaměstnání. Čili práce, která se dá opravdu vykonávat z domu, není vázána na úzkou denní spolupráci s kolegy,“ tvrdí Sigmundová.
Práce z domu může hodně usnadnit situaci ženám-matkám a lidem s handicapem. „V mém případě sehrál velkou roli handicap, protože se pohybuji o berlích už dvacet let, takže pro lidi, kteří jsou nějak handicapovaní, postižení, je práce z domu ideální,“ tvrdí architekt Petr Sopoušek. „Vzniklo to vlastně tak samo během mateřské dovolené, kdy jsem chtěla tu práci dělat a tohle bylo ideální řešení,“ popisuje svou zkušenost architektka Jana Pěkná.
Pozor, ať si z domova nevytvoříte pracovnu
I když podobný styl práce usnadňuje všem vyčleněným skupinám začlenění do pracovního procesu, nad prací z domu se vznáší mnoho otazníků. Proti výhodám, ke kterým patří úspora času a peněz, stojí i mnoho problémů. Nedostatek kontaktu s okolím může přinést potíže se sociálním začleněním. Jakkoli efektivní komunikace přes internet a po telefonu nemůže podle odborníků osobní kontakt většině lidí nahradit.
Výhody práce z domu:
- úspora času
- úspora peněz
- více svobody a nezávislosti
Nevýhody práce z domu:
- nutnost větší disciplíny
- nedostatek sociálních kontaktů
- možnost přetahování pracovní doby
- neustálá přítomnost práce doma
„Opravdu je to potřeba zvážit. Práce z domu není pro každého. Důležitá je sebedisciplína - aby byl člověk schopný pracovat z domu. Další schopností je jasně si vymezovat hranice - teď jsem v práci, teď jsem doma, schopnost časově si naplánovat tu práci. Pak se snadno stane, že člověk pracuje deset, dvanáct hodin denně, pak spí a jinak nemá čas na odpočinek. To vede k vyhoření, to je velmi rizikový faktor,“ upozorňuje ale psychoterapeut Michal Mynář.
Podle Sigmundové však nová generace problém s oddělováním soukromí od práce nemá. „Domnívám se, že s nástupem generace ypsilon, která vlastně dost odděluje soukromí a čas pracovní, že bude těch úvazků home office více, protože ti lidé jsou už celkem samostatní, nebo dbají na to, aby ta jejich práce byla vykonána v daném čase. Chtějí podávat co nejlepší výkony, ale zároveň chtějí mít ten čas na svůj osobní vlastní život a myslím, že i situace ekonomická tomu trošičku napomáhá, že ty pracovní úvazky se můžou rozšířit na domácí sféru,“ tvrdí personalistka. Naopak důvodem, že není tato forma v Česku zatím rozšířená, je potřeba zaměstnavatelů pracovníky kontrolovat.
Iveta Sigmundová:
„Domnívám se, že forma home office stále není rozšířená v našem českém prostředí, protože stále tady aplikujeme potřebu mít zpětnou vazbu o výkonech pracovníka, mít přesnou informaci o penzu vykonané práce, statistiky, reporty, tabulky, takže takováto volnost a důvěra v lidi, že umí pracovat samostatně, myslet samostatně, je stále ještě slabá.“
Zajímavým trendem se v České republice stávají také takzvané virtuální kanceláře, které si pro sídlo své firmy volí právě podnikatelé dávající přednost práci z domu. Tuto službu jich využívá více než dvacet tisíc - převážně ve větších městech. A očekává se, že budou přibývat.
