V Itálii zvítězily ve volbách populistické strany, které v Bruselu vidí příčinu mnohých problémů, nikoli jejich řešení. Ani jeden ze tří hlavních politických směrů zároveň nezískal v italském parlamentu většinu, jednání o novém kabinetu tak mohou trvat nejméně týdny. Itálie patří mezi státy, které výrazně utrpěly ekonomickou krizí, a přestože se v poslední době ekonomika mírně vzmáhá, vládnoucí Demokratické straně to příliš nepomohlo.
V jedné z nejzadluženějších zemí Evropské unie většina občanů volila strany, které brojí proti úsporným opatřením a prosazují ochranářský přístup – Hnutí pěti hvězd, protiimigrační a euroskeptickou Ligu severu Mattea Salviniho a Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho.
Naplnil se tak nejhorší scénář z pohledu Bruselu i investorů. Už teď totiž italský státní dluh přesahuje 130 procent HDP, a pokud se Hnutí pěti hvězd a Liga severu spojí a splní sliby, riziko platební neschopnosti se ještě zvýší.
Podle předsedy Ligy severu Salviniho jsou však obavy mylné. „Evropané udělali italským hlasováním krok k osvobození od nařízení a klecí, které Evropě přinesly hlad, strach o pracovní místa a bezpečnost,“ prohlásil.
Investoři stejně jako Brusel zatím vyčkávají. Uklidnit je měly ústupky populistických stran už během kampaně. Třeba prohlášení, že Itálie neopustí Unii a ponechá si euro. „Neočekával bych velké euroskeptické vzepětí,“ podotkl pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.
„Věříme prezidentu Sergiovi Mattarellovi, že pomůže vytvořit stabilní italskou vládu,“ řekl mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.
V Bruselu neztrácejí naději, že by dál mohli spolupracovat se současným premiérem Paolem Gentilonim, pokud by se Pět hvězd dohodlo s levicí. Italští komentátoři ale nepochybují o tom, že Itálie se svým postojem k Evropě přiblížila spíš Orbánovu Maďarsku než k jádru Unie.
Zlepšující se ekonomika Demokratické straně nepomohla
Problémy italské hospodářství doprovázejí už po více než dvě dekády. Reálný růst ekonomiky zpomalil zejména poté, co se Itálie vzdala národní měny a místo ní přijala euro.
Zemi s třetí největší ekonomikou eurozóny pak postihla ekonomická krize po roce 2008. Počet Italů, jimž hrozí chudoba, stoupl podle Eurostatu od roku 2008 o více než tři miliony osob, což je nejvíce v EU.
Jednu z největších italských bank Monte dei Paschi di Siena musel nedávno pomoct zachraňovat stát. Banka odvrátila bankrot díky záchrannému plánu v hodnotě 8,1 miliardy eur. Italská vláda firmě poskytla 3,9 miliardy eur a získala v ní podíl 52,2 procenta. Americká investiční banka Morgan Stanley minulý rok upozornila, že italským bankám může trvat deset let, než sníží hladinu nesplácených úvěrů na evropský průměr.
Loňský rok však přinesl zlepšující se ekonomické výsledky. Hrubý domácí produkt vykázal nejdynamičtější růst od roku 2010. Ekonomika totiž zrychlila růst na 1,5 procenta z 0,9 procenta v roce předchozím. Dál se daří snižovat nezaměstnanost.
Zemi se loni rovněž podařilo nad očekávání snížit rozpočtový schodek a její zadlužení se snížilo v souladu s plánem vlády. Státní dluh klesl na 131,5 procenta HDP z rekordních 132 procent v předcházejícím roce.
Vládnoucí Demokratické straně expremiéra Mattea Renziho však pozitivní data zvrat ve volbách nepřinesla. Hospodářství se ještě nezotavilo z finanční krize. I když je podle vlády nejhorší zažehnáno, většina Italů to nepocítila.
