Polsko těží z vysokých cen mědi a stříbra

Glogów/Varšava - Polsko profituje ze závratně vysokých cen mědi a stříbra. Ceny těchto kovů, podobně jako u dalších surovin, míří posledních pět let nepřetržitě vzhůru. Oproti konkurenci mají polští těžaři navíc velkou výhodu - tamní zásoby jsou velmi kvalitní.

Současné vysoké ceny kovů vynahrazují Polsku problémy z doby, kdy se ještě za tyto suroviny platilo mnohem méně. „Dlouhá léta jsme byli zvyklí na dost nízké hodnoty, pohybovaly se někde pod dvěma tisíci dolarů za tunu. Teprve před pěti lety měď zamířila vzhůru. Vystřelila až na 8500 dolarů,“ zmínil v rozhovoru pro ČT24 Jaroslav Romanovský, ředitel prodeje a hedgeových operací KGHM, která patří k nejvýznamnějším polským těžařským společnostem.  

Oproti konkurentům má Polsko v těžbě červeného kovu řadu výhod. „Naše ložiska jsou unikátní svou rozlohou a taky kvalitou. Některé části obsahují skutečně tlustou vrstvu tohoto nerostu,“ upozornil Stanisław Kot viceprezident KGHM.  

Měděné rudy, které se v Polsku těží, obsahují také velké množství stříbra. Země tak kromě mědi vydělává i na tomto vedlejším produktu, jehož ceny stejně jako v případě ostatních drahých kovů raketově rostou. Zatímco se ještě v roce 2003 troyská unce obchodovala za 4 až 5 dolarů, dnes se prodává za více než 20 USD a podle odhadů odborníků se cena do roku 2011 ještě zdvojnásobí.  

Přesto není prodej polských kovů do zahraničí bez problémů. Vrásky těžařům dělá především silný zlotý. „Kurzové ztráty nám docela podstatně ukrajují ze zisků. Když se na to ale podíváme celkově, tak to ceny kovů nakonec vyrovnávají a my stále vyděláváme,“ zdůraznil Romanovský.  

I když je těžba mědi v Polsku poměrně mladá, rozvíjí se až od konce 60. let, země je sedmým největším producentem červeného kovu na světě. V Evropě (bez zemí bývalého Sovětského svazu) drží prvenství. Většina suroviny vytěžené v Polsku končí na trhu Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 1 mminutou

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
05:40Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek.
07:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
před 17 hhodinami

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...