Čeští podnikatelé jsou zahlceni byrokracií. Ukázala to mezinárodní studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představilo ministerstvo průmyslu. Nejhorší situace je při vyřizování stavebních povolení či při náročném zpracování daní a dalších povinných odvodů.
Jeden z největších problémů je začít vůbec podnikat. Vyřizování potřebných dokumentů trvá i pětkrát déle než jinde. Založit firmu DSlim trvalo Davidu Slabému tři měsíce. „Limit tam mají 30 dní a oni ten limit skutečně dodržují. Ve chvíli, kdy uděláte chybu, tak musíte zadat novou žádost a zase se to prodlužuje o dalších třicet dní,“ říká.
V průměru trvá rozjezd firmy v Česku 15 dnů. I tak tuzemští podnikatelé čekají na povolení z hodnocených zemí skoro nejdéle. Například v Portugalsku mohou začít podnikat už třetí den.
Nejpomalejší je Česko ve vyřizování stavebních povolení. Jedním z důvodů bývá stejně jako u rozjezdu podnikání administrativní náročnost. Cukrářství a pernikářství Pusinka s 18 pracovníky se už dva roky snaží rozšířit svoji provozovnu. Zatím ale na stavební povolení stále čeká. „Už nastává situace, kdy nestíháme všechny zakázky a musíme zákazníkovi říkat ne, protože naše kapacita je naplněná,“ uvedla majitelka firmy Jarmila Křížová.
I přes nadmíru administrativy v Česku podnikatelů stále přibývá. Jen letos jich zahájilo činnost skoro 60 tisíc. Zhruba 40 tisíc jich naopak skončilo.
Drobní živnostníci nebudou muset uvádět výživové hodnoty
Vláda se chystá projednat způsoby, jak podnikatelské prostředí zlepšit. Některé kroky jsou známy již nyní. Ministerstvo zemědělství například připravilo vyhlášku, kterou zbaví drobné živnostníky z potravinářského oboru povinnosti uvádět na obalech výživové hodnoty (například energetickou hodnotu, tuky, kyseliny, sacharidy, cukry, bílkoviny či sůl). Testy na obsah bílkovin nebo tuků totiž vyjdou na několik tisíc korun, u ručně vyráběných produktů se navíc mohou kus od kusu lišit. „Pokud bychom to měli promítnout do cen našich výrobků, znamenalo by to na jednom jogurtu zdražení o dvě, tři koruny,“ řekl Michal Fiala, ředitel statku.
Úleva se má týkat firem, které mají maximálně 20 zaměstnanců a roční obrat do 20 milionů korun. „Zákazník, když si kupuje speciální výrobek k nějaké příležitosti, asi rozumí tomu, že nutriční hodnota tam není ten nejdůležitější údaj,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zdůraznil však, že se to týká jen výrobců, kteří to dělají ve velmi malých sériích.
K dalším překážkám v podnikání patří podle studie OECD příliš mnoho času, který čeští podnikatelé tráví při zpracování daní a dalších povinných odvodů. Je to až pětkrát více, než je tomu v Irsku. Vůbec nejdéle se podnikatelé zabývají vyřizováním plateb sociálního pojištění.
Největším problémem pro české firmy je nyní nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil, řekl viceprezidet Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Dále jsou to podle něho regulace a často se měnící legislativa, například kolem DPH. Naproti tomu se výrazně zlepšil přístup k úvěrům. „Peněz je dost, spíše je málo odvahy je využívat a rozšiřovat své podnikání nebo zakládat nové,“ řekl Špicar. Oproti 90. letům se rovněž výrazně zkrátila doba registrace nových firem.
I přes tyto administrativní překážky se mohou tuzemští podnikatelé pochlubit četnými exportními úspěchy. Dvě třetiny z nich vyvážejí na evropské trhy. Mimo EU pak české výrobky často míří do USA a Číny.
