Parlament řekl NE bankovnímu dohledu EU

Praha – Jednotný evropský bankovní dohled se nezamlouvá českému parlamentu. Ten se postavil proti přenesení významných pravomocí národních bankovních dohledů na orgány Evropské unie. Poslanci v usnesení k návrhu evropské směrnice, která se má stát jedním z pilířů plánované bankovní unie, uvedli, že nepodporují ani způsob povinného využití prostředků pojištění vkladů. Podle premiéra Petra Nečase dál trvá hrozba, že by Česko mohlo plán na vznik jednotného evropského bankovního dohledu zablokovat.

K vytvoření právního rámce supervize by mělo podle lídrů EU dojít do ledna, aby se vytváření dohledu pod patronátem Evropské centrální banky mohlo příští rok uskutečňovat.

Senátoři ale nyní upozornili na to, že bankovní sektor v Česku je z velké části tvořen dceřinými společnostmi zahraničních úvěrových institucí. Je tudíž třeba zajistit, aby zahraniční úvěrové instituce nezneužívaly svého postavení k újmě svých dceřiných společností působících v Česku.

Česká národní banka
Zdroj: ISIFA/VLP/Martin Divíšek

Proti plánu se postavil premiér, prezident, ČNB i řada analytiků

Evropský bankovní dohled se nelíbí ani premiérovi. Nečas se odmítáním společného dohledu nad bankami snaží zabránit tomu, aby zdejší banky podléhaly cizímu dozoru, který velmi pravděpodobně připadne Evropské centrální bance (ECB). Tento scénář ale může nastat bez ohledu na vůli české vlády. Pokud by totiž zdejší banky změnily svůj právní statut z dceřiných společností na pobočky, kontrolu nad nimi by převzal regulátor mateřské filiálky. Tím by v případě existence bankovní unie byla právě ECB.

Premiér Petr Nečas:

„Musím říci, že náš postoj je takový, že pokud nebudou tyto problémové otázky vyřešeny tak, aby byla zajištěna garance pro stabilitu českého finančního sektoru, tak pokud nedojde k jasné dohodě, tak jsem připraven, i na základě mandátu vlády, tento návrh zablokovat.“

Centralizace řešení potíží bank nesmí v členských státech odnímat rozhodovací pravomoci České národní bance. To je podle Senátu nezbytné k tomu, aby mohla účinně dbát o zachování stability úvěrových institucí a dostát odpovědnosti vůči domácím vkladatelům.

Návrh podle stanovisek českých úřadů obsahuje některá nepřijatelná opatření. Výtky vlády se prakticky shodují s usnesením dolní komory, která v něm odmítla i navrhovaná pravidla pro poskytování finanční podpory mezi členy finančních skupin. Mohla by údajně ohrozit finanční stabilitu členských států, v nichž sídlí a působí dceřiné společnosti zahraničních finančních institucí.

I podle guvernéra ČNB Miroslava Singera je bankovní unie nebezpečná, protože může podlomit finanční stabilitu Česka. Centrální banka především kritizuje případný přesun pravomocí při zachování stejné míry odpovědnosti za stabilitu finančního trhu.

Marek Loužek, analytik Centra pro ekonomiku a politiku:

„Už v roce 2014 se má bankovní dohled týkat všech zemí unie a je tak krátkozraké si říkat, že se nic neděje. Ten problém tady je, je to morální hazard evropských rozměrů, pojišťovat vklady. Když zkrachuje španělská banka, tak české a německé banky na to budou přispívat… To je od základu špatně.“

Prezident Václav Klaus označil celou myšlenku bankovní unie za umělé, nepřímé, nedobré řešení. „Bankovní unie je pro ekonoma protimluv, zabývám se půl století vážně studiem ekonomie a přiznám se, že tento termín jsem nikde v žádné knížce, učebnici, článku nečetl. To se najednou zrodilo v hlavě někoho letos na jaře, když už hledal, s čím by zase novým přišel, jak zachránit situaci,“ prohlásil.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso
Zdroj: ČT24

Šéf EK tvrdí, že je evropský bankovní dohled nutností v boji s krizí

Plán naopak hájí předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Jedná se podle něj o důležitý posun směrem k bankovní unii, který má pomoci zastavit krizi. „Toto je odrazový můstek pro bankovní unii. Krize ukázala, že zatímco banky se staly nadnárodními, pravidla a dohled zůstaly národní. A když došlo na nejhorší, daňoví poplatníci zaplatili účet. Jednotný systém dohledu, který dnes navrhujeme, vytvoří silnou strukturu, jejímž jádrem bude Evropská centrální banka,“ podotkl Barroso.

Jednotný dohled by se měl týkat zemí eurozóny, avšak mohly by se k němu připojit i další země - budou-li chtít. Jde o jeden z hlavních bodů rodící se bankovní unie. Těmi dalšími jsou společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank.

Dohledem bude pověřena Evropská centrální banka (ECB). Sledováním více než 6 000 evropských finančních ústavů pověří národní regulátory. Bude mít ovšem možnost kdykoli zasáhnout, pokud to uzná za vhodné.

Nahrávám video
Jednání Poslanecké sněmovny
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...