OECD: Češi platí deváté nejvyšší daně

Praha - Češi platí deváté nejvyšší daně ze zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), která má celkem 34 členů. Vyplývá to z nejnovější publikace organizace, která se věnuje zdanění mezd v loňském roce. Bezdětný zaměstnanec v Česku podle zprávy odvede 42,5 procenta své mzdy. To je zhruba o sedm procent více, než je průměr ve 34 členských zemích. Nejhůř jsou na tom Belgičané, kteří odevzdají přes 55 procent platu, nejlépe naopak Chilané s pouhými 7 procenty. Publikace rovněž připomíná, že v mnoha zemích přispěla ke zvýšení daňové zátěže hospodářská krize.

Nejvíce na daních zaplatí Belgičané, a to celkem 55,5 procenta ze mzdy. Z nejnižšího zdanění se mohou těšit Chilané, kde takzvaná složená daňová kvóta dosahuje pouhých sedm procent. Průměr OECD přitom dosahuje 35,3 procenta, zdanění českých zaměstnanců je tak nadprůměrné. 

Největšímu nárůstu daní byly v loňském roce vystaveni Maďaři, jejichž země se potácí ve velkých finančních problémech. Týkalo se to však pouze jedinců, kteří nemají rodinu. Maďarské rodiny s dětmi se naopak těšily největšímu poklesu daní. V Česku složená daňová kvóta rovněž narostla, ale jen velmi nepatrně o necelý jeden procentní bod.  

OECD upozorňuje, že během posledních tří desetiletí zdanění příjmů znatelně klesalo, ale v letech 2010 a 2011 se tento trend nejspíše zastavil kvůli úsporným opatřením řady vlád. Výjimkou není ani Česko, kde se současná vláda soustředí spíše na zvyšování nepřímých daní, tedy především daně z přidané hodnoty (DPH).

Deset zemí OECD s nejvyššími daněmi

Složená daňová kvóta v roce 2011 (daň + sociální pojištění)

  1. Belgie - 55,5 procenta
  2. Německo - 49,8 procenta
  3. Maďarsko a Francie - 49,4 procenta
  4. Rakousko - 48,4 procenta
  5. Itálie - 47,6 procenta
  6. Švédsko - 42,8 procenta
  7. Finsko - 42,7 procenta
  8. Slovinsko - 42,6 procenta
  9. Česká republika - 42,5 procenta
  10. Estonsko - 40,1 procenta

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 16 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...