Vláda odmítla snahu zastupitelstva Libereckého kraje zvýšit podíl obcí na výnosu z daně z přidané hodnoty (DPH). S obdobným návrhem Pardubického kraje vyjádřil kabinet nesouhlas už zkraje května. Pokud by návrh prošel, chtěly obce investovat do škol, hřišť nebo třeba nových chodníků.
Liberecká předloha počítala s tím, že podíl obcí na výnosu z DPH by se měl zvýšit od roku 2018 ze současných 20,83 procenta na 23,58 procenta. Obce by na tom podle propočtů kraje měly získat zhruba sedm miliard korun ročně. Takové zvýšení podílu obsahovala i pardubická předloha, její tvůrci ale chtějí navíc vrátit obcím podíl 30 procent z daně příjmů podnikatelů, o který přišly loňskou novelou zákona.
Ministerstvo financí: Nešlo by o pozitivní posun
Ministerstvo financí však tvrdí, že krajské návrhy nepředstavují pro obce pozitivní posun ve financování jejich rozvoje. Neodpovídají prý ani požadavkům měst a obcí, které byly vzneseny na jednáních pracovní skupiny k rozpočtovému určení daní.
Obce podle ministerstva chtějí při rozdělení výnosu z daní navýšení váhy kritéria počtu dětí v mateřských a základních školách ze sedmi na devět procent nebo zavedení nového motivačního kritéria. Ministerstvo uvedlo, že plánuje navýšení podílu obcí na sdílených daních při současném zrušení podílu obcí na dani z hazardních her.
S návrhem nesouhlasil ani premiér a předseda ČSSD Bohuslava Sobotka. „Prostě proto, že není vyvážený. Neříká, kde by vláda měla vzít těch osm miliard pro to, aby je mohla přidat obcím,“ vysvětlil. Lidovci naopak dávali najevo, že by návrh podpořili, pokud by se státní rozpočet vyvíjel příznivě.
Vyšší příjmy od příštího roku
Obce se prozatím mohou těšit na vyšší příjmy z DPH v příštím roce, kdy se jejich podíl na výnosu z této daně má zvýšit na 21,4 procenta. Kraje ovšem toto navýšení považují za nedostatečné vzhledem k tomu, že samosprávy snížením podílu kvůli zavádění druhého pilíře důchodové reformy přišly o víc a vláda to po zrušení druhého pilíře nenapravila.
