Obama představil „Zákon o amerických pracovních místech“

Washington – Balíček daňových úlev a investic do infrastruktury v celkové výši téměř 450 miliard dolarů, takový je recept amerického prezidenta Baracka Obamy pro boj s vysokou nezaměstnaností. Představil ho v noci na dnešek na schůzi obou komor Kongresu. Plán prý nezvýší zadlužení země, protože by jej měly uhradit rozpočtové úspory. Spojené státy dlouhodobě sužuje vysoká míra nezaměstnanosti kolem devíti procent. Pro prezidenta Obamu představuje plán také největší domácí výzvu, jež by mohla výrazně ohrozit jeho znovuzvolení v prezidentských volbách v příštím roce. Obamův plán může podle části analytiků největší ekonomice světa skutečně pomoci. Zastánce našel u věhlasného analytika společnosti Pimco Mohameda El-Eriana, líbí se ale i dalším ekonomům. Podle nich výrazně přispěje k růstu hrubého domácího produktu USA. Opačného názoru je ale investor Marc Faber, který Obamův plán označil za „naprostý vtip“.

Šéf Bílého domu v celém zhruba půlhodinovém projevu zdůrazňoval, že opatření, s nimiž přichází, nejsou nijak kontroverzní a měla by být přijatelná i pro skeptické republikány. Zda jeho výzvy dopadnou na úrodnou půdu, ale není jasné. Pro mnoho republikánů, bez jejichž hlasů nelze plán prosadit, je nepřijatelné cokoliv, co připomíná další stimul na podporu ekonomiky. Objemem ve výši téměř 450 miliard dolarů je totiž jeho jednoroční plán srovnatelný s dvouletým balíčkem na podporu ekonomiky ve výši 787 miliard dolarů, který prezident prosadil v roce 2009.

Barack Obama, prezident USA

„Posílám do tohoto Kongresu plán, který byste měli okamžitě schválit. Jmenuje se Zákon o amerických pracovních místech. Účel zákona je jednoduchý: dostat více lidí zpátky do práce a více peněz do kapes těch, kdo pracují.“

Obama chce mimo jiné v příštím roce snížit malým firmám odvody za zaměstnance o polovinu. Zároveň hodlá podpořit podniky, jež zaměstnají lidi, kteří jsou bez práce déle než půl roku. Kromě toho navrhl nové daňové úlevy pro pracující, které by podle něj běžné rodině v příštím roce měly přinést 1500 dolarů navíc. Plán počítá i s pomocí veteránům či prodloužením podpory v nezaměstnanosti. Další součástí plánu jsou investice do dopravní infrastruktury, ale například i škol, kterých chce prezident opravit či modernizovat nejméně 35 tisíc.

Prezidentovo ujišťování, že záměr nezvýší deficit, pro změnu odmítavého postoje republikánů nemusí nic znamenat. Nepotěšila je nepochybně ani prezidentova slova, že kromě škrtů je třeba vážně uvažovat i o zvýšení daní, což je pro jeho politické oponenty nepřípustné. Podporu Obamova plánu, či alespoň některých jeho částí nicméně zatím nevyloučili, hodlají ale představit i vlastní řešení. „Doufám, že se bude vážně zabývat i našimi myšlenkami. Věřím, že můžeme společně pracovat na tom, abychom ukončili nejistotu, jíž čelí rodiny a malé firmy, a vytvořili lepší prostředí pro dlouhodobý ekonomický růst a tvorbu pracovních míst v soukromém sektoru,“ řekl republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner.

John Boehner, republikánský šéf Sněmovny reprezentantů

„Návrhy, které prezident nastínil, si zasluhují zvážení.“

Obama se v případě republikánské neochoty podpořit jeho návrhy bude snažit přesvědčit voliče, že právě jeho plán je tím správným receptem na pomoc ekonomice, ze které v poslední době nepřicházejí dobré zprávy. V srpnu například americké hospodářství nevytvořilo nová pracovní místa. Nepříznivá statistika dále zesílila obavy z návratu recese do nejvýznamnější ekonomiky světa.

Podle šéfa Bílého domu jeho plán představuje odpověď na urgentní potřebu pracovních míst. Za nutné ale považuje i to, aby ve Spojených státech vznikla ekonomika, která bude životaschopná v budoucnosti. „Ekonomika, která vytváří dobrá pracovní místa pro střední třídu, jež jsou dobře placená a představují zajištění,“ řekl. Podotkl také, že chce, aby Spojené státy vyvážely více zboží. „Chci vidět, jak se ve světě prodává více produktů, na nichž jsou tři hrdá slova: 'Made in America' (Vyrobeno v Americe),“ prohlásil americký prezident.

Většině analytiků se plán zamlouvá

Investor Marc Faber Obamův plán označil za „naprostý vtip“. Autorovi velmi populární zprávy „Gloom, Boom and Doom“, která popisuje chmurné vyhlídky ekonomiky, vadí snaha neustále omezovat výdaje. Podle něj by se měly zvyšovat. „Je to další selhání keynesiánské ekonomiky a zkorumpovaných intervencí. Přichází s tím v době, kdy zároveň hovoří o snižování deficitů,“ podotkl Faber v rozhovoru na finanční televizi CNBC. Většina analytiků ale nestojí na jeho straně.

Zmíněný El-Erian například zdůrazňuje, že je to poprvé, co si vláda uvědomuje vážnost situace a přichází s ucelenou koncepcí. "Vláda konečně přechází od série neefektivních ad hoc opatření k ucelenému programu, který se soustředí na klíčové překážky, které brání vytvářet pracovní místa. Důraz je zde kladen právě na pobídky, reformy trhu práce,
na infrastrukturu a na zlepšení fungování hypotečního trhu," vyjmenoval hlavní výhody programu El-Erian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump zrušil cla na některé potraviny, jejichž ceny rostou

Americký prezident Donald Trump v pátek zrušil dovozní cla na hovězí maso, ovoce, kávu a další potraviny, které v posledních měsících v USA zdražily. Šéf Bílého domu, který zavedl cla na mnoho produktů s cílem vyvinout tlak na ostatní země, sám čelí tlaku, neboť sliboval pokles cen, ale děje se opak, napsala agentura AP. Opoziční demokraté v Trumpově rozhodnutí vidí důkaz, že jeho celní politika vede ke zdražování.
před 6 hhodinami

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Maďarská výjimka z amerických sankcí na ropu platí i pro slovenskou rafinerii

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
před 20 hhodinami

Historik: Centrálně plánovaná ekonomika nedokázala generovat inovace

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.
14. 11. 2024Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Během svátečního 17. listopadu budou obchody otevřené

Lidé si 17. listopadu budou moci nakoupit i ve větších obchodech. I když provozovny nad dvě stě metrů čtverečních musí ze zákona zůstat během některých státních svátků zavřené, tak Den boje za svobodu a demokracii mezi ně nepatří.
včera v 08:00

Objem hypoték v říjnu stoupl o tři procenta na 38,8 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v říjnu hypotéky za 38,8 miliardy korun, což je proti září nárůst o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o procento na 29,4 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,48 procenta ze zářijových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:19

ČNB nakoupila testovací portfolio digitálních aktiv za milion dolarů

Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla centrální banka.
13. 11. 2025Aktualizováno13. 11. 2025

Cla na levné balíky z Číny budou již příští rok, rozhodli ministři EU

Unijní ministři financí se ve čtvrtek v Bruselu dohodli, že co nejdříve v roce 2026 zavedou cla na balíky s nízkou hodnotou přicházející do zemí Evropské unie. Tento krok zasáhne i čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Původní plán spočíval ve zrušení osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur (přes 3600 korun) až v roce 2028. Miliardy balíků přicházejících do EU převážně z Číny však vyvolaly negativní reakci podniků a vznikl tlak na politiky, aby jednali rychleji, poznamenala agentura Reuters.
13. 11. 2025
Načítání...