Česká národní banka (ČNB) bude zřejmě po ukončení devizových intervencí, které udržují oslabenou korunu vůči euru, čelit velkému tlaku spekulantů. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Spolu s národním koordinátorem pro zavedení eura v Česku a bývalým viceguvernérem ČNB Oldřichem Dědkem si myslí, že důvody pro oslabenou korunu se stále menší.
Bankovní rada drží kurz. Úrokové sazby zůstávají na stávající úrovni, tedy na technické nule. Což je dobrá zpráva pro toho, kdo má hypotéku či půjčku. Centrální banka i nadále používá oslabování koruny jako další nástroj k uvolňování měnových podmínek. To je zase naopak horší zpráva pro toho, kdo chce na levnější dovolenou. A má také závazek udržovat kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Za nedlouho to budou tři roky, co Česko žije s tímto oslabováním. Budou ještě další?
Bankovní rada ČNB na konci září zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu má být tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců, stejně jako případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.
Podle europoslance a bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera již ke spekulacím začíná docházet, což naznačuje velký objem korun, které musela ČNB v srpnu použít, aby udržela českou měnu oslabenou. ČNB v srpnu na intervenční nákupy použila 28,6 miliardy korun, což je letos druhý největší objem za jeden měsíc.
„Ty spekulace budou obrovské. Nyní stojíme na jejich začátku a vidíme, že ty intervence jsou opravdu velké,“ uvedl s tím, že očekávané posílení vypadá jako sázka na jistotu, protože česká ekonomika na silnější korunu má.
„Myslím si, že čas už se nachyluje, že jednak ta situace pro nás důležitých evropských ekonomik není zase tak špatná a hlavně v naší ekonomice konečně dochází k výraznému oživení. A toto oživení tlačí na růst mezd. V okamžiku, kdy ty začnou růst, začne se zvyšovat inflace a přibývat počet těch signálů, které povedou k tomu, že ČNB bude politiku chtít změnit,“ říká Niedermayer.
A dodává, že pokud jde o konkrétní čísla, nikdo nemá lepší odhady než centrální banka. „Ale pokud jejich odhad je, že dnešní měnová politika je udržitelná ještě v průběhu prvního pololetí, pak je to nejlepší odhad, co může být,“ konstatuje Niedermayer. Zásadní otázka podle něho ale je, co bude potom. „Na to jsem zvědavý a snad to ekonomiku neoslabí,“ dodává.
I podle národního koordinátora pro zavedení eura v Česku a bývalého viceguvernéra ČNB Oldřicha Dědka je důvod pro oslabenou korunu stále menší. „Nezaměstnanost je vynikající, ale je potřeba si uvědomit, že intervence – to není jen držet uměle oslabenou korunu. Pokud by se dařilo české ekonomice nadprůměrně, tak bude i silný tlak na posilování a ČNB zase bude stát před problémem, zda zavést záporné úrokové sazby,“ říká Dědek.
Dědek: Hrozí účetní ztráta
Dědek zdůraznil, že ČNB je v takové pozici, že může intervenovat proti posilování věčně. Jediný problém je, že jí hrozí účetní ztráta, až se koruna dostane zpět na rovnovážnou úroveň a ta ztráta může být poměrně vysoká.
„Je tady ale diskuse, že to je účetní ztráta, která nemá asi nějaký zásadní dopad na měnovou politiku. Otázka je, jak se na to bude dívat centrální evropská banka, která už v jedné ze svých konvergenčních zpráv vytýkala ČNB vysokou ztrátu a argumentovala, že vysoká ztráta podlamuje nezávislost,“ podotýká Dědek.
Otázkou však zůstává, zda ten argument platí. „Já osobně bych s tím také polemizoval, ale centrální banka se tak chovala. Ona v průběhu krize zdvojnásobila svůj kapitál a drží tu pozici, že za zdravou měnovou politikou musí stát kapitálově silná měnová autorita, je to její názor,“ říká Dědek. Centrální banka bude každopádně rozhodovat, zda přistoupíme k eurozóně či ne, musíme její názor respektovat, zdůrazňuje.
Obecně se tedy dá říci, že zmíněná ztráta ve výši 600 miliard stála za to. „Skutečné náklady, které tato politika může přinést je to, že po tom jejím opuštění nám kurz začne příliš lítat, dojde k velkému posílení v příliš krátké době, a to by posílilo reálnou ekonomickou aktivitu a to je mnohem větší hrozba než debata o tom, zda můžeme mít ztrátu v centrální bance,“ říká Dědek.
Český podnikový sektor si podle něho nicméně mohl tři roky nanečisto vyzkoušet takový pobyt v eurozóně, tedy bez kurzového rizika. „Já myslím, že s tím byl spokojen,“ dodal.
Po uvolnění kurzového závazku by podle ekonomů mohla ČNB přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, bude ale záležet na tom, jak moc koruna vůči euru posílí.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Od té doby do konce letošního srpna intervenovala v objemu zhruba 592 miliard korun.
