Praha/Nikósie – Bankovní sektor a veřejné finance jsou na Kypru v krizi, a tak má nejvíc peněz ostrovnímu státu vydělat cestovní ruch. Jenže zatímco loni do země zamířil rekordní počet turistů, v současné době už po ostrově tolik lidí netouží. Tamní vláda ovšem věří, že vše nakonec dopadne dobře a případ Řecko, kde zkrachovaly desítky hotelů, se konat nebude. Kyperská krize ovšem může zbrzdit také příliv zahraničních firem, a to minimálně na několik měsíců. Právě Kypr přitom doteď patřil mezi nejoblíbenější daňové ráje českých firem, jichž v zemí sídlí skoro dva tisíce.
Nic netrvá věčně. Od Kypru se odvracejí turisté i zahraniční firmy
Loňská turistická sezona byla pro Kypr sužovaný krizí překvapením - ostrov navštívily skoro tři miliony turistů. Kromě Angličanů zamířilo na ostrov nejvíc Rusů a Němců. Finanční problémy Kypru ale zájem návštěvníků v posledních dnech zabrzdily. „Na Kypru se teď zastavil prodej, neprodáváme, ale po nedělní dohodě v Bruselu začali lidé volat,“ podotkl Demetrious Lambrou z cestovní kanceláře VTT. „V současné době zaznamenáváme mírný pokles asi deset až patnáct procent,“ konstatoval člen představenstva Asociace cestovních kanceláří ČR Stanislav Zíma.
Jan Papež, mluvčí Asociace cestovních kanceláří ČR:
„U Kypru to bude hlavně o udržení kapacit. Má náročnější a vyšší klientelu než Řecko. Kvalita hotelů na Kypru je vyšší, země se bude snažit udržet cenovou hladinu. Britové i Rusové mají předkoupené kapacity. Klientely ruské do budoucna ale ubude.“
S úbytkem návštěvníků se po propuknutí finančních problémů muselo vyrovnat i Řecko. Počet turistů se tam loni propadl o pětinu a příjmy z cestovního ruchu klesly asi o čtvrtinu. V celé zemi tak zkrachovalo zhruba 80 hotelů. „Vláda stlačila platy a ceny. Proto návštěvníci méně utratí za jídlo i hotely,“ řekl starosta Lithakia na ostrově Zakynthos.
Kypr ale stále věří, že podobný scénář jako Řecko nezažije a letos i navzdory finančním problémům dorazí tři miliony turistů. Tamní vláda se rozhodla, že pro to udělá maximum. Tento týden se mají setkat ministři se zástupci hotelové a turistické asociace a připravit plán, jak návštěvníky do ostrovní země přilákat v co největším počtu.
GALERIE
Kyperské památky zdroj: ISIFA
Na Kypr loni kromě 20 tisíc českých turistů zamířily rovněž české firmy. V roce 2012 se jich tu usídlilo asi dvě stě. „Neustále roste počet společností, které mají vlastníka v daňovém ráji. Aktuálně v ČR mají vlastníka v daňovém ráji téměř čtyři procenta firem, což je hodně,“ konstatovala analytička agentury Čekia Petra Štěpánová. Důvodů, proč firmy, alespoň papírově, opouštějí Česko, je celá řada. Patří mezi ně nižší nebo žádné daně, anonymita či lepší podmínky pro podnikání.
Založení firmy v daňovém ráji je otázkou dní
Nejvíc českých podniků přitom sídlí v Nizozemsku. Následují Spojené státy americké, které ale podmínky daňových rájů splňují jen zčásti, poté Kypr a Lucembursko. U řady daňových rájů hraje důležitou roli i fakt, že založit si v nich firmu mnohdy netrvá ani týden. Ne všichni na tom ale vydělají. „Mou osobní zkušeností je to, že pokud klient není schopen nebo ochoten investovat do té struktury na Kypru minimálně 250 tisíc korun za rok, tak se mu to nevyplatí,“ poznamenal obchodní ředitel Smart Companies Filip Reinoso.
GALERIE
Kypr zdroj: ISIFA
Podle Evropské centrální banky mají české firmy a soukromé osoby na Kypru uloženo zhruba sto milionů eur. České společnosti přitom tvrdí, že se jich zdanění bankovních vkladů nedotkne. „Vzhledem ke krokům, které jsme podnikli v poměrně velkém předstihu, se změny, které aktuálně probíhají na Kypru, skupiny KKCG nijak nedotknou,“ prohlásil mluvčí KKCG Daniel Plovajko.
Miroslav Svoboda, partner v daňovém oddělení, Deloitte:
„Většina společností registrovaných na Kypru nemá na Kypru uloženy peníze, a to vzhledem k tomu, že aktivní byznys a podnikání se provádí v jiných státech a tyto společnosti slouží jako vlastníci jiných firem EU.“
Řada firem z Kypru odejde
Třeba na Kypru mají na bankovních účtech nejvíc peněz uloženo Rusové - podle odhadů 25 miliard eur. „Pokud budou ohroženy zájmy ruských právnických osob, tak ty velmi rychle odejdou z Kypru a posunou se do jiné jurisdikce,“ upozornil šéf Sberbank Herman Gref. Další destinací by podle Reinosa mohla být Malta. „S tím, že je tam vidět rozdíly mezi Kyprem a Maltou, hlavně z hlediska administrativní náročnosti,“ konstatoval ředitel Smart Companies.
„Kypr není čistý daňový ráj, daňové zatížení je tu ale nízké. Navíc byla země známá svou vstřícnou administrativou. Přestěhovat firmu už tak snadné není,“ konstatoval Svoboda.
Podle analytika X-Trade Brokers Jaroslava Brychty zamíří firmy třeba také do Švýcarska, Lucemburska nebo Lichtenštejnska. „Ti, co budou moct odejít, odejdou,“ míní Petr Dvořák, děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE s tím, že obnovení důvěry bude v tomto případě dlouhý proces.
Celkem je v daňových rájích po celém světě přes 12 tisíc českých společností. Stát tak podle některých odhadů ročně přichází až o sto miliard korun.
GALERIE
videogallery_321107
Kyperská krize:
Kypr o pomoc požádal poprvé loni v březnu, protože potřeboval miliardy eur k záchraně svých bank. Už tehdy mu hrozila platební neschopnost. Finanční ústavy vyplácely příliš vysoké úroky, a to až okolo pěti procent. Navíc byly úzce propojené s problémovými řeckými bankami. Situace nabrala obrátky v polovině března tohoto roku.
19. března
Ostrovu slíbila pomoc eurozóna - za to ale měl zdanit vklady v bankách. Kyperská vláda předložila parlamentu návrh, aby byly od daně osvobozeny všechny vklady do 20 tisíc eur. Kyperský parlament to ale jednoznačně odmítl.
20. března
Státu chce pomoc kyperská ortodoxní církev. Ta nabídla vládě úvěr zastavený velkou částí vlastního majetku. Největší pozornost ale upoutala zpráva německého serveru Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Podle něj si kyperští politici ještě před rozhodnutím o zdanění vkladů poslali do zahraničí 4,5 miliardy eur.
21. března
Kyperská vláda předložila parlamentu tři návrhy zákonů, díky kterým by země získala potřebnou finanční pomoc. Jedním z nich byl takzvaný fond solidarity - země by ručila svým majetkem za dluhopisy, které by prodala mezi lidi. Druhým byla restrukturalizace druhé největší banky Laiki.
22. března
Kyperský parlament schválil první body záchranného plánu - zákon o dohledu nad pohybem kapitálu, o zřízení fondu solidarity a o restrukturalizaci bank.
23. března
Kypr se dohodl se zástupci věřitelské „trojky“ na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů nad 100 tisíc eur.
24. března
Výběry peněz z bankomatů Laiki a Bank of Cyprus se omezily na maximálně 100 eur denně.
25. března
Eurozóna schválila záchranný plán pro Kypr. Slíbila půjčku ve výši deseti miliard eur. Výměnou za to ale musí Kypr zdanit vklady nad sto tisíc eur. Banku Laiki zavřeli.
26. března
Banky na Kypru zůstávají zavřené. Termín posunulo tamní ministerstvo financí. Podle něj odklad zajistí hladké fungování bankovního systému. Na protest vyrazily do ulic přes tři tisíce studentů, kteří nesouhlasí se záchrannou dohodou. Kyperský záchranný plán má už i první personální oběť - odstoupil šéf největší kyperské banky Bank of Cyprus Andreas Artemis. Ten označuje vládní restrukturalizace za záměrné zničení banky.