Brusel - Dnešní mimořádný summit Evropské unie se měl původně věnovat dvěma tématům - energetice a inovacím. Nakonec však unijní lídři diskutovali především o dluhové krizi eurozóny. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy společně navrhli posílení eknomické a fiskální koordinace EU. Vše chtějí dojednat na mimořádném summitu eurozóny, který se na jejich přání bude konat v březnu. Český premiér Petr Nečas uvedl, že je podobné setkání něčím výjimečným. Podotkl také, že je možné, že se budou moci kromě lídrů 17 unijních zemí platících eurem zúčastnit i zástupci dalších unijních států.
Sarkozy: Evropa musí být konkurenceschopná
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy:
„Chceme posílit konkurenceschopnost Evropy a její ekonomiku. Chceme, aby se různé evropské ekonomiky sbližovaly.“
Sarkozy i Merkelová vyzvali unijního prezidenta Hermana Van Rompuye, aby vedl konzultace se členskými státy EU tak, aby bylo možné se dohodnout na širším balíčku reforem pro předcházení krizím. Dále požadují snahu o podporu konkurenceschopnosti a hospodářského růstu na summitu EU v březnu. „To znamená, že se budeme muset nejprve dohodnout v rámci eurozóny,“ řekla Merkelová.
Francie i Německo na dnešním bruselském summitu předložily především zemím z eurozóny návrh na přijetí „paktu konkurenceschopnosti“. Nejlépe by ho prý bylo přijmout do konce března.
Francie a Německo chtějí stabilnější Evropu
Podle paktu už Evropská unie podnikla kroky pro zachování finanční stability a na podporu návratu k růstu. Státy by ale měly jít ještě dál a zavázat se mimo jiné ke stabilitě veřejných financí a k zavedení měření investic do výzkumu a vzdělávání a měření cenové konkurenceschopnosti. Unijní státy by se také měly snažit o vytvoření jednotné porovnávací základny pro podnikové daně.
Některé z myšlenek „paktu konkurenceschopnosti“:
Státy by se měly zavázat ke třem kvantifikovatelným indikátorům:
- jeden by měl měřit cenovou konkurenceschopnost, tedy například stabilitu reálných mzdových nákladů
- další by se měl zaměřit na stabilitu veřejných financí
- poslední by měřil investice do výzkumu či vzdělávání.
K posílení konkurenceschopnosti by státy měly přijmout v příštích 12 měsících následující kroky:
- dohodnout se na vzájemném uznávání kvalifikací
- odstranit systém indexování mezd
- vyvinout snahu o vytvoření jednotné porovnávací základny pro podnikové daně
- přijmout závazek k zakotvení „dluhové brzdy“ do ústav států (tedy nastavit maximální možný schodek HDP, s jakým může rozpočet skončit, což by mělo vést k vyrovnaným či přebytkovým rozpočtům)
- přizpůsobit důchodové systémy demografickému vývoji (například upravit důchodový věk)
- vytvořit národní krizové mechanismy pro banky
Po 12 měsících by pak měla Evropská komise připravit zprávu o tom, jak jsou navrhovaná opatření prováděna, a přijmout doporučení. Kromě toho se bude zkoumat zavedení možných sankcí pro případ, že kritéria nebudou dodržována nebo že se nebudou závazky plnit.
Evropa návrh zatím nadšeně nevítá
Plán Merkelové a Sarkozyho vyvolal v Evropě rozporuplné reakce. Podle slovenské premiérky Ivety Radičové panuje politická a filozofická shoda nad obecným principem obsaženým v návrhu, avšak konkrétní podoba je stále nejasná. „Ano, hledejme způsob koordinace na posílení konkurenceschopnosti eurozóny a Evropské unie,“ podotkla premiérka. O detailech ale shoda podle ní není a vše přejde na expertní úroveň. Řada menších zemí EU i zástupců unijních institucí dnes nad francouzsko-německou „hotovou věcí“, jak plán označila, vyjadřovala frustraci.
Radičová například zmínila, že by Slovensko mohlo mít problémy s návrhy z oblasti daní či důchodové reformy, avšak zatím nechtěla uvést, zda je proti něčemu kategoricky. „Nemůžeme ale nyní říct, že jsme proti francouzsko-německému návrhu, protože to by vyslalo špatný signál trhu,“ dodal zmiňovaný diplomatický zdroj. Český premiér Petr Nečas odmítl říct, zda by se k paktu případně mohla připojit i Česká republika.
Premiér Petr Nečas
„Jsou tam samozřejmě opatření, která nám konvenují, to znamená například reagovat důchodovou reformou na demografický vývoj, zavést protidluhové brzdy i v legislativě a v ústavě,“ řekl premiér. Jiné věci jsou prý však značně diskutabilní. „Například pokus harmonizovat, byť zpočátku pouze daňový základ, ale v podstatě to znamená pokus o harmonizování přímých daní.“
