Praha – Každý obyvatel České republiky, který odejde do důchodu v letech 2011 až 2051, by si měl v průměru ušetřit částku 114 310 korun ročně, aby se pak nemusel smířit s výrazně nižší životní úrovní a to i za předpokladu, že stát provede penzijní reformu, a zajistí si tak prostředky na výplatu penzí. Vyplývá to ze studie evropské pojišťovací skupiny Aviva.
„Ta částka je rozdílem mezi státem vypláceným důchodem a mezi částkou, která by lidem po odchodu do důchodu měla zajistit jejich životní úroveň před odchodem do důchodu,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT generální ředitel pojišťovny Jiří Schneller. Studie přitom počítá s tím, že lidé by měli po odchodu do penze pobírat 70 procent původního příjmu.
Například současní čtyřicátníci si podle Schnellera musí připravit více než 52 tisíc korun ročně. Pokud se jim to nepodaří, budou muset pracovat výrazně déle, nebo se v důchodu smířit s podstatně nižší životní úrovní, podotkl.
Schodek v úsporách na penze činí v Evropské unii celkem 1,9 bilionu eur ročně, což představuje zhruba 19 procent HDP unie v letošním roce. Největší rozdíly z pohledu jednotlivých zemí jsou ve Velké Británii, Francii, Německu a Španělsku. Země bývalého východního bloku jsou na tom opticky lépe, například Česko zaujímá se schodkem ve výši 628,7 miliardy korun čtvrté místo za Litvou, Maďarskem a Irskem. Podle studie je to způsobeno zejména menším počtem obyvatel a celkově nižšími příjmy v produktivním věku ve srovnání se západoevropskými zeměmi, ale také již provedenými reformami důchodových systémů v některých státech během posledních 20 let.
Jiří Schneller, generální ředitel Aviva:
„Kvůli demografickým změnám, jimiž prochází nejen Česká republika, je situace ve financování důchodů dlouhodobě neudržitelná. Lidé, kteří budou odcházet do důchodu v příštích deseti letech, si budou muset na penzi naspořit výrazně větší množství finančních prostředků než mladší ročníky.“
Důležitým faktorem je také mnohem rychlejší stárnutí evropské populace, uvádí studie. Podle odhadů se poměr důchodců k aktivním pracujícím změní z 1:4 v roce 2010 na 1:2 v roce 2060. Pro generaci dnešních třicátníků a čtyřicátníků to podle analýzy znamená, že budou muset přijmout značnou část vlastní zodpovědnosti za to, jaká životní úroveň je čeká v důchodovém období. Podle studie mají příležitost připravit se na penzijní léta vlastními silami, avšak za cenu menšího utrácení v produktivním věku.
Studie poukázala na dílčí možnosti, jak schodek v úsporách na penzi 1,9 bilionu eur eliminovat. Například nepenzijní aktiva, tedy hmotný majetek nebo vlastnictví nemovitostí, jimiž občané EU disponují, mohou pokrýt dvacet procent schodku úspor na penzi. Zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu v jednotlivých zemích o deset let by znamenalo snížení schodku na 841 miliard eur. Pokud by důchodci vystačili s polovinou původního příjmu, schodek v úsporách na penzi by činil 669 miliard eur.
