Nečas: Odchod Řecka z eurozóny je reálnou variantou

Brusel - Odchod Řecka z eurozóny je reálnou variantou. V Bruselu to dnes při příjezdu na summit EU řekl český premiér Petr Nečas. Dodal, že vystoupení Řecka z eurozóny bude za určitých podmínek jedinou možností. Dopady takového kroku by ale podle něj dolehly i na Českou republiku. Budoucnost Řecka je nyní v Evropě tématem číslo jedna. Točila se kolem něj mimo jiné i dnešní telekonference expertů států eurozóny. Ti došli k závěru, že by si každá země unie měla připravit vlastní plán pro případ, že se Řecko rozhodne měnovou unii opustit. S odvoláním na dva různé zdroje o tom informovala agentura Reuters.

Nečas zdůraznil, že případný odchod Atén od eura by znamenal otřes, který by se dotknul i České republiky. Mohl by vést například ke snížení půjček do podnikatelské sféry a k zamrznutí mezibankovního trhu. „Ono to bez následků a bez nákladů nebude,“ podotkl premiér. „Představa, že by se případný odchod Řecka z eurozóny nás nedotknul, je naivní a nepravdivá,“ dodal. Vláda podle něj už ve spolupráci s ČNB připravila možnosti, jak na takovou situaci případně reagovat. Konkretizovat je ale odmítl.

Petr Nečas

„Já si myslím, že je to reálná varianta, odchod Řecka z eurozóny. A dokonce za určitých okolností bude podle mého osobního názoru, to chci zdůraznit, jedinou možností.“

Každá země eurozóny by měla mít vlastní plán pro odchod Řecka

Přípravu podobných plánů doporučují experti i členským zemím eurozóny. Dohoda byla dosažena na úrovni expertů (takzvané EWG), kteří připravují jednání ministrů financí eurozóny. „EWG se shodlo na tom, že každá země eurozóny by měla připravit alternativní plán, individuálně, pro případné dopady řeckého odchodu z eura,“ citovala agentura Reuters jeden ze zdrojů. „Na úrovni eurozóny zatím nic připraveno nebylo, kvůli obavě z úniků,“ dodal.

Dopady vystoupení Řecka z eurozóny na ostatní země by nebyly malé. „Zbylé země eurozóny by se musely začít potýkat se startující finanční panikou, se startující finanční nákazou,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Brusel se proto snaží dělat všechno pro to, aby zadlužená země v eurozóně zůstala. „Budeme nadále dělat vše, co je v našich silách, aby se tak stalo,“ prohlásil po dnešním jednání s Panajotisem Pikrammenosem, který byl pověřen vedením dočasné řecké vlády, předseda Evropské komise José Barroso.

V Řecku sílí strany odmítající úspory

O tom, že by Řecko mohlo opustit eurozónu, se s větší intenzitou začalo hovořit v posledních týdnech pod dojmem výsledků řeckých předčasných voleb. V nich uspěli odpůrci úsporných opatření. Právě těmi ale mezinárodní partneři podmínili poskytnutí druhého záchranného balíku půjček pro dluhy stíhané Atény ve výši 130 miliard eur.

Řecké politické strany se ale po volbách nebyly schopné shodnout na nové vládě. V zemi se tak budou konat v půlce června nové volby. V těch by ovšem mohli výrazně získat odpůrci úspor.

José Barroso, předseda Evropské komise

„Řekové museli podstoupit obrovské oběti. Přeji si, aby z krize, které nyní Řecko čelí, byla nějaká lehčí cesta. Faktem je, že nejméně složitou cestou je úplné naplnění druhého programu dohodnutého mezi Řeckem a jeho mezinárodními partnery.“

O Řecku se dnes diskutovalo také na jednání evropských sociálních demokratů. Podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který se jednání zúčastnil, tam dali členové eurozóny jasně najevo, že chtějí Řecko udržet v eurospolku. Řečtí politici naopak volali po zmírnění podmínek poskytnutí pomoci.

„Kolegové z Řecka upozorňovali na to, že v Řecku roste sociální napětí, že se fragmentuje politická scéna a pokud nedojde k nějaké dohodě o tom, jak rozložit financování řecké pomoci do delšího časového období, tak by to v Řecku mohlo vést k dalším problémům na politické scéně,“ uvedl Sobotka v rozhovoru pro ČT24.

Kdyby Řecko nešetřilo, připravilo by se o pomoc eurozóny

Německá centrální banka Deutsche Bundesbank dnes označila situaci v Řecku před novými volbami za „krajně znepokojivou“ a varovala zemi před odmítnutím reforem dohodnutých s věřiteli. „Pokud bude Řecko hrozit, že přestane plnit podmínky záchranného úvěru, ohrozí si tím další přísun finanční pomoci od eurozóny,“ uvedla Bundesbanka v dnešní měsíční zprávě.

Pokud Řecko odmítne plnit podmínky pomoci, bude muset nést všechny důsledky, varovala Bundesbanka. Pro eurozónu by potíže, které by z takového vývoje vyplynuly, byly podle banky „značné, ale zvládnutelné“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 11 mminutami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026
Načítání...