Praha – Důchodová reforma si podle premiéra Petra Nečase (ODS) vyžádá zvýšení daně z přidané hodnoty. Obě varianty, které navrhla Bezděkova komise počítají se snížením odvodů na sociální pojištění. Nečas se kloní k tomu, aby se tak stalo na straně zaměstnavatele, což by snížilo vedlejší náklady práce, a mohlo tak podpořit zaměstnanost. Pokud by se však vláda rozhodla snížit pojistné například o 3,5 procenta, znamenalo by to výpadek v rozpočtu ve výši 36 miliard ročně. A právě tuto sumu by měl vykompenzovat nárůst snížené sazby DPH. Vyskočit by v tomto případě musela ze současných deseti procent na 16 až 17 procent.
„V souvislosti s důchodovou reformou musíme zvýšit podíl nepřímých daní, respektive snížit odvodové zatížení zaměstnavatelů, tedy vedlejší cenu práce, a kompenzovat to zvýšením DPH,“ prohlásil Nečas. Restrukturalizací složené daňové kvóty se podle něj dosáhne nižší závislosti důchodového systému na výkyvech hospodářského cyklu.
Premiér Petr Nečas:
„V rámci důchodové reformy chceme snížit odvody firem na sociální pojištění. Budu prosazovat, abychom úplně zrušili jejich odvody na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti, tedy celkem 3,5 procenta.“
Jednou z možností, která připadá v úvahu je snížení odvodů na pojištění za zaměstnance na straně zaměstnavatelů o 3,5 procenta. Zatímco Bezděkova komise ale počítá s poklesem odvodů na důchodové pojištění, premiér se kloní ke snížení nemocenského pojištění a odvodů na státní politiku zaměstnanosti.
Růst sazeb DPH, který by s tím byl spojený a který dnes Nečas prezentoval na fóru Hospodářských novin, je podle něj zatím teoretický. „Je to matematický propočet. Jedná se o příklad, přičemž mnohé z těchto věcí budu prosazovat, to znamená například nesnižovat odvody na důchodové pojištění, ale ty dva další druhy odvodů prioritně snížit k nule,“ poznamenal Nečas.
DPH by nerostla poprvé
Naposledy se v Česku základní sazba DPH zvýšila od ledna 2010 z 19 procent na 20 procent a snížená sazba z devíti na deset procent. Členské státy EU jsou vázány limity pro výši základní a snížené sazby DPH. V souladu se směrnicí EU nesmí být snížená sazba DPH nižší než pět procent a základní sazba DPH musí být v rozmezí 15 až 25 procent.
Do poloviny září vybral stát za letošní rok z DPH 172,3 miliardy korun, tedy meziročně zhruba o 12 miliard korun více. Ne celý výnos ovšem získá státní rozpočet. Daň z přidané hodnoty je sdílenou daní a její poměrná část je tak i příjmem měst a krajů.
