Praha - Sociální demokraté přišli o víkendu s balíkem opatření na pomoc krizí zasažené ekonomice. Nosnou změnou by mělo být snížení sazby daně z přidané hodnoty krátkodobě až na 6 procent. Oslovení analytici jejich návrhy sice respektují jako legitimní pohled na ekonomiku z levé části politického spektra, s řešením krize ale prý nemají nic společného.
„Návrh má dvě základní vady na kráse. Serióznost návrhu značně snižuje to, že do něj opozice vměstnala všechny své programové priority bez ohledu na to, zda s ekonomickou krizí souvisejí, či nikoliv,“ řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zároveň postrádá vyčíslení případných dopadů do veřejných financí.
Návrh posunout níže sníženou sazbu DPH není nejlepším způsobem, jak zmírnit dopady finanční krize na českou ekonomiku, uvedl analytik Patria Finance David Marek. Tuzemská ekonomika podle něj trpí především poklesem poptávky po českém zboží v zahraničí, a nikoli snížením domácího odbytu. Na prvním místě by tedy měla být proexportní politika a opatření, která by zvýšila konkurenceschopnost české ekonomiky.
Snížení nižší sazby DPH o pouhé tři procentní body by se zřejmě v poklesu cen potravin a dalších položek neprojevilo, upozornila analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Ukazuje to podle ní zkušenost z minulosti, kdy docházelo k pohybu těchto sazeb. Výsledkem by podle ní bylo pouze navýšení marží distributorů.
ČSSD svých 52 opatření proti krizi představila v sobotu, v neděli je zveřejnila na internetu. Program také navrhuje zavedení novomanželských půjček a daňové progrese, tedy zdanění rostoucího s výší příjmu, zvýšení platů ve veřejné sféře a starobních důchodů, zrušení většiny zdravotnických poplatků a zpomalení deregulace nájemného. Sociální demokraté budou také navrhovat, aby se dočasně po dobu dvou let zvýšila doba vyplácení podpory v nezaměstnanosti až na devět měsíců. Prodloužené vyplácení podpory by se týkalo lidí, kteří přišli o práci v důsledku hospodářské krize a v předcházejících třech letech pracovali.
„Zrušení zdravotnických poplatků je otázkou efektivity či neefektivity zdravotního systému, souvislost s hospodářským zpomalením je ve výši žádná celá nula nula kapka,“ podotkla Šichtařová. Prodloužení doby pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti v důsledku hospodářské krize je prý neuskutečnitelné, protože metodologicky nelze striktně specifikovat, které propouštění přímo souvisí s krizí.
