Praha - Česká republika může zavést jednotnou evropskou měnu nejdříve v roce 2013, v dnešních Otázkách Václava Moravce se na tom shodli národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek s předsedou sněmovního hospodářského výboru Oldřichem Vojířem. Reálný by podle nich byl i rok 2012. Vláda by však musela o přijetí eura rozhodnout ještě letos, což už dříve vyloučil ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Za co nejrychlejší zavedení eura lobbují exportéři, kterým silná koruna snižuje zisky.
Národní koordinátor Oldřich Dědek: Česko může zavést euro v roce 2013
Česká republika podle všeho nebude mít v příštích letech problém s plněním takzvaných maastrichtských kritérií, která jsou nezbytnou podmínkou pro vstup do eurozóny. V minulosti mělo Česko problémy s vysokými schodky státního rozpočtu, úspěšně se je však daří snižovat. Letos sice ekonomiku zachvátila vlna vysoké inflace, ta by ale podle České národní banky už v příštím roce měla klesnout zpět k tříprocentnímu inflačnímu cíli.
Vláda letos termín nestanoví
Jedinou překážkou, která euru stojí v cestě do českých peněženek, zůstává potřebné vládní rozhodnutí. Země totiž musí být dva roky před vstupem do eurozóny zapojena do takzvaného kurzového mechanismu ERM II. Ten koruně vymezí pětiprocentní pásmo kurzové fluktuace vůči euru. Pokud by tedy vláda chtěla přijmout euro k 1. 1. 2012, muselo by Česko do ERM II vstoupit nejpozději v průběhu příštího roku. Tomu se však vláda brání. „V roce 2009 budeme připraveni na to, abychom takové rozhodnutí mohli učinit,“ uvedl Vojíř.
Ani poslední verze národního plánu pro zavedení eura, kterou chce vláda schválit na podzim, podle Kalouska nebude obsahovat konkrétní termín zavedení jednotné měny.
Vývozci bijí na poplach
Největším zastáncem eura v Česku jsou vývozci. Kvůli silné koruně totiž přicházejí o část svých zahraničních výdělků. „Pořád jsme doufali, že vláda vezme ten velmi silný apel ze strany podnikatelů v úvahu, protože se na tomto názoru sjednotila jak hospodářská komora, tak i svaz průmyslu,“ zdůraznil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn. Kurz 23 korun za euro, kterého česká měna v létě dosáhla hlavně díky spekulantům na měnových trzích, je podle něho pro mnoho domácích firem likvidační.
José Manuel Barroso, předseda Evropské komise:
Vláda zůstává na tlak exportérů hluchá. „Euro je třeba přijmout v době, kdy to bude výhodné ne pro jednu, byť významnou skupinu společnosti, ale kdy to bude výhodné pro drtivou většinu společnosti, uvedl už dříve ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). Jahn Římanův argument ostře odmítá. “Pokud bude koruna příliš rychle posilovat, bude to mít dopad na zaměstnanost i na růst mezd, a pokud to poškodí možnosti růstu české ekonomiky, poškodí to i občany, kteří budou mít menší možnosti získat práci nebo budou mít menší nárůst platů," zdůraznil.
Česko bude možná poslední
Pokud si vláda nepospíší, mohlo by se Česko stát jediným „neeurovým“ ostrůvkem uprostřed Evropy. Slováci totiž začnou eurem platit už příští rok, Poláci jej chtějí přijmout v roce 2011. Termín konce národních měn stanovily na rok 2012 i Bulharsko a Rumunsko. Oba státy přitom vstoupily do Evropské unie teprve v roce 2007. Ve stejném roce zavedlo, jako první východoevropská země, jednotnou měnu Slovinsko.
GALERIE
Národní koordinátor pro zavedení eura